Okresní soud v Mladé Boleslavi 24 C 214/2026-29 – Neplatnost právního jednání
Okresní soud v Mladé Boleslavi · 7. 9. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 24 008,16 Kč s příslušenstvím
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne , datum, včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o splátkovém limitu (spotřebitelském úvěru) uzavřené , datum, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , které se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách dle měsíčního vyúčtování k úvěrovému limitu spolu s poplatky za odložení splatnosti a případně poplatku s prodlením. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel, o čemž byl informován výzvou ze dne , datum, . Následně byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o Twisto nákupní účet a smlouvu o nákupním limitu až do výše , částka, , na jejímž základě mohl žalovaný opakovaně čerpat do úvěrového limitu a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytované částky dle sjednaného splátkového kalendáře včetně poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky (zjištěno ze smlouvy o splátkovém limitu a ke službě Twisto včetně obchodních podmínek, doklady totožnosti, fotka, vyúčtování).5. Žalovaný splátky nehradil, tedy byl žalobkyní vyzván k úhradě (zjištěno z výzvy před k úhradě dluhu ze dne , datum, )6. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému plnění v celkové výši , částka, (zjištěno z jednotlivých smluv o splátkovém limitu ve znění příloh 9x).7. Při prověřování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným. (zjištěno z výpisu z interní databáze ke zkoumání UV)8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . (smlouva o postoupení pohledávek)9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, odeslaným , datum, . (předžalobní upomínka včetně potvrzení o odeslání).10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.11. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o nákupním účtu Twisto a o splátkovém limitu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, . Žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala příjmy ani výdaje žalovaného. Pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby, na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.22. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla na základě úvěrové smlouvy částku , částka, . Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy a výdaje. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že vycházela pouze z údajů sdělených žalovaným a dále provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, CEE a SOLUS. Tedy příjmy ani výdaje žalovaného blíže nezkoumala a zejména neověřovala. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně příjmy žalovaného a výdaje žalovaného nezkoumala vůbec, došel soud k závěru, že nebylo ověřeno, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a právní předchůdkyně tudíž nemohla znát finanční situaci žalovaného.23. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.24. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).25. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částka , částka, .26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou mu dne , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, , tj. ode dne doručení této výzvy dle fikce doby dojití.27. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že zčásti (v rozsahu 47%) úspěšné žalobkyni soud přiznal odpovídající náhradu nákladů řízení tj. částku , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, a jednoho úkonu dle § 6 odst. 1 a § 7 z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající se z částky , částka, z úkon dle § 11 odst. 1 a. t. (jednání soudu) včetně paušální náhrady po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a dále DPH ve výši 21% z částky 4 050 tj. ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.).29. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.