12 C 249/2021 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka]. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úroky ve výši 8,50 % měsíčně a poplatky za čerpání úvěru ve výši 12,50 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Na tento dluh žalovaná neuhradila ničeno. Dluh se stal splatným dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení úroků ve výši 8,50 % měsíčně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení částky ve výši [částka] jako náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě zjištění z předložených listin žalobkyní založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka]. Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 8,5 % měsíčně a poplatky za každé čerpání úvěru ve výši 12,5 % Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly, že v případě prodlení žalované se splacením peněžité částky může věřitel požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a ta jí dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. K uhrazení dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 10. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu ve výši [částka] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s úroky vrátit. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nesplacené jistině. Soud přiznal žalobkyni také právo na zaplacení částky ve výši [částka] z titulu náhrady účelně vynaložených nákladů. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 12. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], neboť jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činily úroky 8,5 % měsíčně, tj. 102 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v roce 2017 okolo 10 - 11 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než trojnásobek míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích ve smlouvě tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 72,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,07 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 16. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.