7 C 215/2020-56 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Pohledávka byla dle tvrzení žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se přes výzvu soudu, obsaženou v usnesení ze dne 22. 10. 2020, č. j. EPR 160240/2020 - 9, k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícím z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] a poplatku za zpracování doručení a flexibilní splácení výši [částka] v šedesáti týdenních splátkách po [částka] a poslední splátce ve výši [částka] s tím, že zápůjčka byla určena k refinancování předchozí zápůjčky [číslo]. Žalovaný převzal částku [částka] v hotovosti při uzavření smlouvy. RPSN u sjednané zápůjčky činila 24 197 % /smlouva o půjčce na č. l. 23 - 24 spisu/. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o způjčce. Smlouva obsahovala doložku, v níž žalovaný prohlašuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty /viz smlouva na č. l. 23 spisu/. Z listinného důkazu Zákaznická karta, sepsaného dne [datum] soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce označil jako místo svého trvalého pobytu [obec a číslo], [obec], kde je jako nájemník. Má základní vzdělání, je rozvedený a důvodem zápůjčky jsou běžné výdaje domácnosti. Nemá žádné vyživovací povinnosti, je nezaměstnaný a má 1 zdroj příjmu, což bylo ověřeno potvrzením o příjmu ve výši [částka] spočívajícím v důchodu/podpory/rozhodnutí – konkrétně příspěvek na bydlení a hmotná nouze. Nemá kreditní kartu, účet v bance ani zápůjčku u jiné společnosti. Má další splátky u stejné společnosti ve výši [částka] měsíčně a odhadované výdaje ve výši [částka]. Poté je uveden, bez bližší specifikace a ověření další zdroj příjmu ve výši [částka] /viz č. l. 41- 42 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni / Smlouva o postoupení pohledávek v elektronické podobě v systému ISAS/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo zasláno žalovanému spolu s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] bez příslušenství na adresu uvedenou ve smlouvě jako náhradní kontaktní adresu, tj. na adresu [adresa]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] zaslaným rovněž na adresu [adresa]. Žalobkyně je obchodní korporací, právnickou osobou /výpis z obchodního rejstříku v elektronické podobě v systému ISAS/. Žalovaný netvrdil a v řízení nevyšlo nijak najevo, že by žalovaný původnímu věřiteli či žalobkyni na úhradu dluhu cokoli zaplatil. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úr