13 C 94/2021-100 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši 187 232,22 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru Expres Plus [číslo] jejíž součástí bylo i pojištění schopnosti splácet a dále byla k čerpání úvěru vydána karta. Předmětem Smlouvy bylo poskytnutí úvěrového rámce ve výši 205 000 Kč. Součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky, Produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru a Sazebník poplatků v případě prodlení klienta. Žalovaná se zavázala splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce, stanoveného na částku 205 000 Kč, a to ve 105 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 280 Kč (poslední splátka byla předepsána ve výši 2 056,95 Kč), splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Součástí měsíčních splátek byly též úroky, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1295 Kč a úhrada pojistného ve výši 292 Kč. Žalovaná načerpala částku 243 280 Kč, avšak na tuto uhradila pouze 176 925,39 Kč, tedy nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyně následně ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky, která jí byla odeslána dne [datum]. Žalobkyně tak v tomto řízení požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 172 768,86 Kč, smluvního úroku ve výši 7 752,02 Kč kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky, nákladů za upomínání ve výši 1 460 Kč, smluvní pokuty ve výši 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 136,43 Kč a ve výši 214,91 Kč a to za období ode dne následujícího po dni, ve kterém došlo k zesplatnění pohledávky do [datum], a úroků z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9 949,26 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce dále požaduje přiznat úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 7 752,02 Kč, představující kapitalizovaný obchodní úrok viz výše. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila. 3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru Expres Plus a vydání a užívání karty, která měla sloužit k čerpání úvěru. Dle této smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 205 000 Kč Součástí smlouvy byly dále Produktové podmínky revolvingového úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků /viz Smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 16-17, sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky uložené v elektronickém systému [příjmení], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č.l. 20 – 22 spisu, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr Expres Plus č.l. 19 spisu, Debetní karta – změna sazebníku č.l. 37 spisu, výpis z běžného účtu žalované za měsíc červen 2016 č.l. 35 - 36 V žádosti o revolvingový úvěr žalovaná mj. uvedla, že je vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě a její průměrný čistý měsíční příjem je 18 952 Kč, kdy jejím zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba] a pracuje jako administrativní/bankovní pracovník/účetní. Měsíční příjem celé domácnosti představoval částku ve výši 40 000 Kč s tím, že žalobkyně tuto informaci považovala za pomocný údaj. Žalovaná dále uvedla, nemá žádnou vyživovací povinnost. Měsíční náklady žalovaná uvedla ve výši 0 Kč, s tím, že žalobkyně vycházela z výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ /viz vyhodnocení klient č.l. 87 p.v. spisu/. Žalobkyně dále z interních zdrojů zjistila, že má žalovaná další interní závazky, na které měsíčně platí částku 2 120,70 Kč /viz žádost o úvěr Expres Plus na č. l. 18 spisu, čestné prohlášení o zasílání mzdy na č. l. 23 spisu, výpisy z běžného účtu č.l. 66 – 67, 68 p.v. – 71 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti včetně tabulky č.l. 73 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala avšak nehradila předepsané splátky řádně a včas, proto se žalobkyně rozhodla ke dni [datum] celý úvěr zesplatnit s tím, že k tomuto datu činil celkový dluh 182 948,22 Kč a tato částka představovala nesplacenou jistinu ve výši 172 768,86 Kč, smluvní úrok ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 7 752,02 Kč, úroky z prodlení ke dni prohlášení úvěru za splatný ve výši 67,34 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání 2 060 Kč a náklady upomínání ve výši 300 Kč /viz výpis z úvěrového účtu uložený v elektronickém systému [příjmení], tabulka předpisů úroků č.l. 29 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 38 spisu, doklad o odeslání dopisu č.l. 39 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 176 925,39 Kč /viz amortizace a umořovací tabulka na č. l. 24-28 spisu, platební historie na č. l. 30-34 spisu/. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě svého dluhu, který jí byl odeslán následujícího dne /viz kontaktní adresa na č.l. 88 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 40 spisu a podací lístek na č. l. 41 spisu/. 4. Z listin označených jako změnový list / č.l. 68 spisu/ a tabulky / č.l. 74 spisu/ soud neučinil žádné závěry. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru Expres Plus a vydání a užívání karty, která měla sloužit k čerpání úvěru. Dle této smlouvy žalovaná čerpala finanční prostředky až do výše 243 280 Kč. Žalovaná svůj dluh hradila pouze částečně a to ve výši 176 925,39 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh něčeho uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tí