15 C 344/2021-26 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení 14 316 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 21 816 Kč (skládající se z jistiny 12 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 9 816 Kč), dle které měla žalovaná splácet 364 Kč týdně, první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná však splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku ve výši 7 500 Kč vydělila týdenní splátkou 364 Kč a vypočetla tak, že se žalovaná dostala do prodlení. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek [datum]. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní. 3. K jednání soudu dne [datum] se žalobkyně omluvila. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal věc bez přítomnosti žalobkyně. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná s žalobkyní podepsaly dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 12 000 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti a zavázala se ji vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 2 376 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 363,60 Kč s tím, že první splátku uhradí [datum], úhrada každé další splátky bude sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Výše RPSN činí v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 21,77 %. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o úvěru, dle kterých pokud klient nesplní povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, má žalobkyně právo požadovat hrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 10 spisu a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 7 spisu/. Žalovaná dne [datum] podepsala evidenční kartu klienta, v níž mimo jiné uvedla, že žije v nájmu, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je vdaná nebo v registrovaném partnerství, a neměla nikdy úvěr u žalobkyně, je zaměstnána na plný úvazek u společnosti [právnická osoba], pobírá mzdu ve výši 20 725 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 4 420 Kč, životní minimum činí 4 410 Kč a jiné výdaje 3 500 Kč/eviden karta klienta na č. l. 8 spisu/. Žalovaná dle žalobkyní předložené platební historie uhradila celkem částku 7 500 Kč /viz platební historie na č. l. 9 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 14 316 Kč do 7 dnů od doručení této upomínky, upomínka byla doručována dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 11, včetně potvrzení o odeslání na č. l. 12 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 12 000 Kč dle účastníky podepsané smlouvy o úvěru. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna vedle vrácení jistiny zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek ve výši 9 816 Kč sestávající z úroku ve výši 2 376 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč, přičemž celková dlužná částka měla být uhrazena v šedesáti týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná dne [datum], úhrada každé další splátky bude sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaná uhradila celkem částku 7 500 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu ve výši 14 316 Kč do 7 dnů od doručení této upomínky. Upomínka byla doručována dne [datum], žalovaná však již ničeho neuhradila. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání. 13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 4 500 Kč s úrokem z prodlení. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele,