20 C 277/2021-57 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 792,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 382,3 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 563,76 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 792,88 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla žalobkyní posouzena příjmová a výdajová stránka. V daném případě žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši 16 000 Kč. Výdaje žalovaného byly žalobkyní stanoveny na 3 410 Kč, kdy tato částka vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný se zavázal úvěr poskytnutý ve výši 30 000 Kč řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil 7 320 Kč. Jelikož žalovaný porušil své závazky ze smlouvy o úvěru, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná částka činila po zesplatnění úvěru 30 792,88 Kč a je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 30 000 Kč, poplatky za pojištění ve výši 162,88 Kč (2 splátky x poplatek ve výši 81,44 Kč), náklady na vymáhání ve výši 130 Kč a smluvními pokutami účtovanými ve výši 500 Kč (smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou). Kapitalizovaný úrok ve výši 4 382,30 Kč, jenž byl úročen sazbou ve výši 29,88 % ročně, byl spočítán z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 563,76 Kč, jenž byl úročen sazbou ve výši 8,25 % ročně, byl spočten z jistiny, poplatků a smluvních pokut od [datum] do [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně sestavila smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s datem [datum], která obsahuje podpis žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je uvedeno číslo„ [číslo]“. Pro ověření totožnosti byl žalovaným předložen doklad totožnosti. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 915 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 29,88 % a RPSN ve výši 34,33 %. Ve smlouvě je uvedeno, že je žalovaný svobodný, nemá žádné vyživované dítě, bydlí u rodičů, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 16 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 80 000 Kč /viz flexibilní půjčka – revolvingový úvěr na č. l. 14 spisu včetně výpisu z OR žalobkyně na č. l. 13 spisu a úvěrové podmínky uložené v elektronické databázi CEPR, dohledání informací o činnosti klienta na č. l. 41 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 42- 43 spisu/. Částka ve výši 30 000 Kč byla dle této smlouvy žalovanému žalobkyní zaslána na účet dne [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] uhradil celkem 7 320 Kč /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 15 spisu, potvrzení o provedené platbě na č. l. 44 spisu, sdělení banky na č. l. 52 spisu/. Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v registru FO sdružení SOLUS s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“ /viz potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení SOLUS na č. l. 50 spisu/. Žalovanému bylo dle úvěrové zprávy odmítnuto pět žádostí o splátkové úvěry a o jedné žádosti nebylo v době vyhotovení výpisu ještě rozhodnuto. Žalovaný splácel čtyři splátkové úvěry, s jedním byl se splácením s jednou splátkou po splatnosti. Konečně žalovaný splácel i revolvingový úvěr, se kterým byl u dvou splátek již po splatnosti /viz úvěrová zpráva na č. l. 45 – 49 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě téhož dne s úhradou nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do [datum]. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Dále byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne /viz výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 16 spisu vč. poštovního podacího archu na č. l. 17 spisu a předžalobní výzva k plnění včetně poštovní podacího archu na č. l. 18 - 19 spisu, sledování zásilek na č. l. 55 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě byly uvedeny osobní, rodinné a příjmové údaje o žalovaném. Žalobkyně provedla lustraci v registru [příjmení] a měla k dispozici úvěrovou zprávu. Žalovaný uhradil celkem 7 320 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s předložením dokladu totožnosti a dále ve spojení se skutečností, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný částečně plnil. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění do