20 C 325/2021-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 100 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 19 305,85 Kč vyčísleným z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 18 100 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Tvrdila, že žalovaná dosud neuhradila na jistině částku 10 672,17 Kč a na poplatku částku 7 427,83 Kč. Pohledávka byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni dne [datum] a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Na svůj dluh však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v padesáti třech týdenních splátkách po 480 Kč, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně nebo do rukou oprávněného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek si strany sjednaly, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (Smlouva o půjčce [číslo] na č. l. 15 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky vůči žalované ze shora uvedené smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 - 20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21 - 22 spisu, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 14 spisu). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno dne [datum] (dopis ze dne [datum] na č. l. 23 spisu a podací lístek na č. l. 24 spisu). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzvána k úhradě dluhu dle shora uvedené smlouvy (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 25 spisu a podací lístek na č. l. 27 spisu). 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku 15 000 Kč v hotovosti. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s poplatkem v 53 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy. Strany rovněž sjednaly, že splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 6. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dále soud aplikoval ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, § 164 zákona č. 257/2016 Sb). 7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 12. Soud uzavřel, že žaloba je částečně důvodná, když dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení neuhrazené jistiny půjčky ve výši 10 672,17 Kč vycházeje z tvrzení žalobkyně ohledně částečné úhrady jistiny. Jelikož v tomto rozsahu žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky od [datum] (od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dne [datum]) ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 6. 2010, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok dle smlouvy o půjčce důvodným neshledal. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl dle obsahu písemné smlouvy ani zčásti složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval souhrnný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004