7 C 116/2021-150 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem stavby, budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, způsob využití zemědělská stavba, stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále také jen„ 1. stavba“) a stavby, budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, způsob využití zemědělská stavba, stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále také jen„ 2. stavba“). Pro odůvodnění svého návrhu uvedla, že se jedná o stavby tvořící součást areálu pro zemědělskou výrobu, přičemž žalobkyně vlastnické právo k budovám nabyla originárně, a to výstavbou v 60. letech 20. století. Stavby nejsou zapsány na samostatném listu vlastnictví. Žalobkyně nedisponuje listinami, které by byly nabývacím titulem. Žalobkyně disponuje důkazy, které na jednu stranu nepochybně svědčí o jejím vlastnictví, současně však nemají charakter listin, které by mohly sloužit jako podklad vkladu práva do katastru nemovitostí. Žalovaní jsou vlastníky pozemků, na kterých budovy stojí, přičemž odmítají žalobkyni poskytnout dostatečnou součinnost a podepsat souhlasné prohlášení, na základě kterého by mohlo být do katastru nemovitostí vloženo vlastnické právo k předmětným stavbám. Žalobkyně přitom nemá jiný právní prostředek, jak se domoci zápisu svého vlastnického práva. Ve sporu se jedná o budovy bez listu vlastnictví, kde vlastník není vůbec označen, a proto má žalobkyně za to, že nelze aplikovat § 64 a § 65 katastrálního zákona. Tento závěr podporuje i fakt, že budovy nebyly zveřejněny Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen„ ÚZSVM“) v seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků. Podle žalobkyně až zveřejněním takové nemovité věci může být založena pasivní věcná legitimace České republiky – ÚZSVM, a to s ohledem na potenciálně závažné následky stanovené v § 65 odst. 9 katastrálního zákona, podle něhož, pokud se nepodaří vlastníka dohledat, bude se nemovitost považovat za opuštěnou a jako taková připadne do vlastnictví státu. Zároveň zdůraznila, že stavby v žádném případě nejsou opuštěné a nedopadá na ně § 64 a 65 katastrálního zákona. S ohledem na shora uvedené má žalobkyně za to, že žalovaní jsou ve věci pasivně legitimováni, jakožto vlastníci pozemku. Katastrální, stavební ani jiný úřad není oprávněn řešit sporné otázky ohledně vlastnických práv k nemovitostem. K řešení takových otázek je povolán jedině soud v rámci řízení o určovací žalobě. 2. Prvý žalovaný uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Současně vznesl námitku nedostatku pasivní věcné legitimace. Uvedl, že byť je vlastníkem pozemků, na kterých budovy stojí, je si vědom, že není vlastníkem budov. Žalobkyně by však místo prvního žalovaného měla žalovat stát. Dle občanského zákoníku (§ 1050 odst. 2 o. z.) pokud vlastník nevykonává vlastnické právo po dobu deseti let, má se za to, že tuto věc opustil. Opuštěné nemovité věci připadají do vlastnictví státu. Desetiletá lhůta počíná běžet od [datum]. Pokud nedojde do [datum] k určení vlastníka nemovitosti, bude platit vyvratitelná domněnka, že vlastníkem je stát. Vzhledem k tomu, že tato vyvratitelná domněnka svědčí státu, je ve věci pasivně legitimován stát, nikoli prvý žalovaný. Na to pak reaguje i § 65 katastrálního zákona, podle nějž má vlastník stavby právo domáhat se určení svého vlastnického práva, pokud došlo k přechodu vlastnického práva na stát. V soudním řízení je pak pasivně legitimován stát. Jelikož se jedná o stavby, u kterých není vlastník v katastru nemovitostí uveden, jedná se o nemovitou věc, jejíž vlastník není označen dostatečně určitě ve smyslu § 64 katastrálního zákona, a tedy pasivní věcnou legitimaci má, s ohledem na § 65 odst. 7 katastrálního zákona, stát, za něhož jedná ÚZSVM. Žalovanému nelze vytýkat, že odmítá podepsat souhlasné prohlášení, jelikož s jistotou neví, zda žalobkyně je skutečně vlastníkem staveb. Žalovaný zdůraznil, že kdyby takové prohlášení podepsal, mohl by v budoucnu nést případnou trestněprávní nebo správní odpovědnost za případné nepravdivé prohlášení. 3. Druhá žalovaná uvedla, že není vlastníkem předmětných staveb a k budovám nemá žádný vztah. Vlastnické právo žalobkyně nerozporuje a žádné nároky ke stavbám neuplatňuje, zároveň však nemůže potvrdit, že žalobkyně vlastníkem skutečně je. Žalovaná nemůže podepisovat souhlasné prohlášení o nabytí vlastnictví stavby žalobkyní, když nemá žádné podklady k tomu, aby takové prohlášení učinila. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci. 5. [příjmení] spor mezi účastníky zůstalo, že žalobkyně předložila žalovaným návrh souhlasného prohlášení vlastnického práva ke dvěma různým stavbám nacházejícím se na jejich pozemcích a vyzvala je k podpisu. Souhlasné prohlášení však žalovanými, z různých důvodů, podepsáno nebylo /vizte dopis žalovanému ze dne [datum] ke stavbě na p. č. st. [číslo] na č. l. 46, včetně podacího lístku, a ke stavbě na p. č. st. [číslo] na č. l. 50, opět včetně podacího lístku; souhlasné prohlášení č. l. 48 – 49; dopis 2. žalované ze dne [datum] ke stavbě na p. č. st. [číslo], včetně podacího lístku na č. l. 47 a ke stavbě na p. č. st. [číslo] na č. l. 51, opět včetně podacího lístku; souhlasné prohlášení na č. l. 52 - 53 spisu/. 6. Prvý žalovaný [celé jméno žalovaného] je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 473 m² v katastrálním území a obci [obec], na kterém stojí zemědělská stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního, bez listu vlastnictví /zjištěno ze smlouvy kupní mezi prodávající [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] a kupujícím [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] na č. l. 82 – 83, výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] na č. l. 21; fotomapy/ortofotografického mapového snímku z roku 2019 na č. l. 18 a pasportu staveb [obec] na č. l. 41 spisu/. Stejná stavba bez čp/če stojí i na pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 70 m² v katastrálním území a obci [obec], u které je jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí evidována druhá žalovaná, Česká republika /vizte výpis [list vlastnictví] na č. l. 22 a fotomapu/ortofotografický mapový snímek z roku 2019 na č. l. 18 spisu/. Předmětná stavba není zapsána na listu vlastnictví v katastru nemovitostí a není tedy u ní uveden ani žádný vlastník /vizte výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 21 a 22 spisu/. V roce 1953 budova na uvedených pozemcích nestála /vizte fotomapu/archivní ortofotografický mapový snímek z roku 1953 na č. l. 10 spisu/. V šedesátých letech 20. století měl JZD [obec] jako investor v úmyslu na pozemcích stavět. Situační plány výstavby odpovídají současnému stavu /vizte situační plánek JZD [obec] na č. l. 28 – 29 p. v.; zastavovací plán JZD [obec] – přílohová obálka žalobkyně, ortofotografický mapový snímek z roku 2019 na č. l. 15, dokumentace na č. l. 25 – 26 spisu/. 7. Žalovaný je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 246 m² v katastrálním území a obci [obec], na kterém stojí zemědělská stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního, bez listu vlastnictví /zjištěno ze smlouvy kupní mezi prodávající [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] a kupujícím [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] na č. l. 82 – 83, výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] na č. l. 37 a fotomapy z roku 2019 na č. l. 18; pasport staveb [obec] na č. l. 41 spisu/. Stejná stavba bez čp/če stojí i na pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 516 m² v katastrálním území a obci [obec], u které je jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí evidována druhá žalovaná, Česká republika /zjištěno z výpisu [list vlastnictví] na č. l. 38 a fotomapy na č. l. 18 spisu/. Předmětná stavba není zapsána na listu vlastnictví v katastru nemovitostí, a tedy u ní není uveden ani žádný vlastník /vizte výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 21 a 22, fotomapu na č. l. 18 a informace o stavbách k [datum] na č. l. 36 spisu/. V roce 1953 budova na uvedených pozemcích nestála /vizte fotomapu/archivní ortofotografický mapový snímek z roku 1953 na č. l. 10 spisu/. V šedesátých letech 20. století měl JZD [obec] jako investor v úmyslu na pozemcích stavět. Situační plány výstavby odpovídají současnému stavu /vizte situační plánek JZD [obec] na č. l. 28 – 29 p. v.; zastavovací plán JZD [obec] – přílohová obálka žalobkyně, ortofotografický mapový snímek z roku 2019 na č. l. 15, dokumentace na č. l. 25 – 26 spisu/. 8. 1. budova, nacházející se na pozemku žalovaného parc. č. St. [číslo] a pozemku žalované parc. č. St. [číslo], byla vedena v inventáři JZD [obec] stavba určená jako teletník (sklad závlahy) zbudovaný svépomocí v roce 1964 za pořizovací hodnotu 204 288 Kč. K jednopodlažní stavbě se nedochovala projektová dokumentace, ani jiné listinné materiály. Stavba byla využívána jako porodnice pr