9 C 36/2022-67 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se dne [datum] obrátila na Okresní soud v Tachově s žalobou, která byla následně z důvodu místní nepříslušnosti postoupena soudu zdejšímu. V rámci této žaloby uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 67 034 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [spisová značka]. V rámci této smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly dle bodu 7. 9 též Úvěrové podmínky žalobkyně, si žalobkyně a žalovaný sjednali, že žalobkyně poskytne žalovanému účelový úvěr ve výši 67 506 Kč s tím, že předmětem financování zde byl [značka automobilu] [anonymizováno]. Žalobkyně předmětnou částku zaslala dle smluvních podmínek přímo prodejci, kterým byla společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ prodávající“). Kupní cena předmětu financování byla prodávajícím stanovena na částku 87 506 Kč, s tím, že žalovaný zaplatil v době uzavření úvěrové smlouvy část kupní ceny, tedy částku 20 000 Kč a zbytek kupní ceny (67 506 Kč) měl být uhrazen prostřednictvím předmětného úvěru žalobkyní. Žalobkyně část kupní ceny ve výši 67 506 Kč zaslala na bankovní účet prodávajícího dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 386 Kč, přičemž konečná splatnost úvěru byla stanovena na den [datum]. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, tedy posouzeny příjmy a výdaje žadatele o úvěr. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byly zjištěny jeho příjmy ve výši 23 000 Kč a výdaje ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, vše bez záznamu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých finančních závazků vůči žalobkyni, žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Vedle zbylé neuhrazené jistiny úvěru ve výši 64 365,59 Kč požaduje žalobkyně uhrazení obchodního úroku ve výši 578 Kč, poplatků spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 500 Kč (celkem tři upomínky po 500 Kč, zaslané na adresu žalovaného) a nákladů na vymáhání ve výši 590 Kč (100 Kč v případě zaslání obyčejného psaní a 130 Kč v případě zaslání doporučeného psaní). V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 51 863,99 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 43,897% ročně z částky 64 365,59 Kč od 8. 9. do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11 568,17 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 64 365,59 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 269,59 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 106,04 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 590 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl naposledy k úhradě svého dluhu vyzván prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ke dni podání žaloby uhradil toliko částku 37 246 Kč s tím, že netvrdil a ani jinak to nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, či že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2, o. s. ř. vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná s rozhodnutím ve věci bez neřízení jednání výslovně souhlasila, a žalovaný se nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu jeho faktického bydliště. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [spisová značka], ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský účelový úvěr ve výši 67 506 Kč za účelem shora specifikovaného osobního automobilu s tím, že finanční prostředky žalobkyně zaslala dne [datum] přímo na účet prodávajícího. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni spolu s úrokem ve výši 43,8965534% ročně vrátit, a to ve formě 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 386 Kč RPSN byla sjednána ve výši 53,9 % /viz úvěrová smlouva na č. l. 49-50 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 51-52 spisu a úvěrové podmínky na č. l. 53-54 spisu/. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 23 000 Kč, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], žije v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost, je rozvedený, jeho partnerka má čistý měsíční příjem ve výši 15 000 Kč a pravidelné měsíční výdaje celé domácnosti představují částku ve výši 15 000 Kč /viz matriční list klienta – fyzická osoba na č. l. 46 spisu/. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR s tím, že nezjistila žádné negativní informace, které by poskytnutí spotřebitelského úvěru bránily/viz potvrzení o provedení dotazů na č. l. 43 a úvěrová zpráva na č. l. 45-46 spisu/. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 11 splátek, tedy celkem částku 37 246 Kč a dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s odst. 8 Úvěrových podmínek žalobkyně celý dluh ve výši 66 904 Kč ke dni [datum] zesplatnila, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz splátkový kalendář na č. l. 59 spisu, dopis na č. l. 55 spisu a poštovní podací arch na č. l. 56 spisu/. Žalovaný byl dále k úhradě svého dluhu naposledy vyzván dopisem ze dne [datum], který mu byl odeslán dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 57 spisu a poštovní podací arch na č. l. 58 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 67 506 Kč za účelem úhrady kupní ceny shora specifikovaného osobního automobilu. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 43,8965534% ročně, v 36 měsíčních splátkách ve výši 3 386 Kč, tedy nejpozději do [datum] RPSN byla sjednána ve výši 53,9 %. Žalovaný v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 23 000 Kč, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v podnájmu a příjem jeho partnerky je 15 000 Kč. Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje, žalovaný uvedl částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně peněžní prostředky vyplatila prodávajícímu dne [datum]. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, když řádně a včas nehradil měsíční splátky a žalobkyni vrátil pouze částku ve výši 37 246 Kč. Žalobkyně proto využila svého práva a celý dluh žalovaného zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Není totiž postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v daném případě vycházela z neověřených sdělení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Pokud jde o měsíční výdaje celé domácnosti žalovaného ve výši 15 000 Kč, tyto představují, s ohledem na to, že žalovaný bydlel v té době v podnájmu a měl jednu vyživovací povinnost, částku nepřiměřeně nízkou a pravděpodobně s ohledem na průměrné ceny nájmů a energií, tato mohla pokrýt maximálně bytové potřeby domácnosti, nikoli už však výdaje na výživu, ošacení, hygienické potřeby či výdaje na dopravu do zaměstnání. Žalobkyně tak při zkoumání příjmů a výdajů vycházela pouze ze sdělení žalovaného a resignovala na prověření takto sdělených informací, např. předložením výplatních pásek, výpisů z účtů či nájemní smlouvy. Došlo tak k pouhému doplnění čísel do matriční listiny klienta bez řádného zjištění a zejména pak ověřila skutečných příjmů a výdajů. Takový postup nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanskéh