18 C 229/2023-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 105 225,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 93 598,98 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 850,84 Kč od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytla částku 100 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku splácet spolu s úrokem po 1 506,85 Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Kromě tvrzení žalovaného vycházela též z lustrací v registrech BRKI, NRKI a insolvenčním rejstříku a z částek životního a existenčního minima a statistických dat. V případě zaměstnání žalobkyně vždy požaduje doložení výše příjmu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky pak žalobkyně vypočítala výši disponibilních příjmů klienta. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný má dosud uhradit částku 93 598,98 Kč na dlužné jistině, dále 3 850,84 Kč na kapitalizovaném úroku, částku 5 364,90 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení, částku 311,20 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení z kapitalizovaného úroku a částku 2 100 Kč na dílčích poplatcích. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť oba účastníci byli k jednání řádně a včas předvoláni, žalobkyně se z jednání omluvila a žádala, aby bylo jednání v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný sjednali v internetovém bankovnictví dne [datum] smlouvu, na základě které měla žalobkyně žalovanému poskytnout částku 100 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 9,8 % ročně ve splátkách po 1 506,85 Kč včetně sjednaných poplatků (zjištěno ze smlouvy o úvěru Expres půjčka z [datum], č. l. 10 - 12, z vysvětlení některých pojmů č. l. 14, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. l. 15 – 16, sazebníku uloženém v elektronickém systému CEPR, všeobecných obchodních podmínek uložených v elektronickém systému CEPR). Žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela z následujících údajů o majetkové a osobní situaci žalovaného. Žalovaný byl svobodný, vyučen, bydlel v pronájmu. Byl zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 26 728 Kč, což bylo ověřeno z běžného účtu vedeného u žalobkyně. Celkový příjem domácnosti byl uveden částkou 60 000 Kč, počet zdrojů příjmů žalovaného byl 1. Žalovanému byly postupně vypláceny na účet úvěry – dne [datum] ve výši 5 000 Kč, dne [datum] ve výši 5 000 Kč, dne [datum] ve výši 5 000 Kč, dne [datum] ve výši 5 000 Kč a dne [datum] ve výši 40 000 Kč (zjištěno z výstupu ze systému žalobkyně č. l. 13, sdělení č. l. 29 p. v. a z výpisů z běžného účtu uložených v elektronickém systému [příjmení]). U žalobkyně šlo již o čtvrtý úvěr žalovaného (zjištěno z přehledu úvěrů na č. l. 30), interní splátky činily 1 253,19 Kč, externí splátky pak činily 3 545 Kč (zjištěno ze sdělení na č. l. 29 p. v.). Lustrací v centrální evidenci exekucí žalobkyně zjistila, že vůči žalovanému není vedena žádná exekuce (zjištěno z lustrace z centrální evidence exekucí č. l. 39). Částku 100 000 Kč žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] (zjištěno z výpisu z účtu č. l. 28 p. v.). Žalovaný uhradil celkem 16 015,27 Kč (zjištěno z výpisů z účtu č. l. 18-28, platební historie č. l. 31-32, amortizační tabulky č. l. 33-34 a tabulky předpisů úroků z prodlení na č. l. 34 spisu). Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil smluvené splátky, žalobkyně prohlásila ke dni [datum] úvěr za splatný, což žalovanému sdělila dopisem ze dne [datum] (zjištěno z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum], č. l. 17). Žalovaný byl o uhrazení dluhu upomenut dopisem ze dne [datum], kde byl vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání dopisu (zjištěno z předžalobní upomínky z [datum], č. l. 35, podacího lístku č. l. 36, podacího archu č. l. 37). Zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum] a doručena dne [datum] (zjištěno ze sledování zásilky č. l. 47). 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný elektronicky sjednali dne [datum] smlouvu, na základě které žalobkyně téhož dne poskytla žalovanému částku 100 000 Kč. Tuto měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 9,8 % ročně ve splátkách po 1 506,85 Kč. Před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně ze zjištění, že žalovaný dosahuje příjmu ve výši 26 728 Kč, což ověřila z účtu vedeného na jeho jméno, a dále z celkového (neověřovaného) příjmu domácnosti ve výši 60 000 Kč, z toho, že vůči žalovanému nejsou vedeny žádné exekuce a že jde již o čtvrtý úvěr žalovaného u téže společnosti. Na předchozí úvěry u žalobkyně splácel částkou 1 253,19 Kč, na externí úvěry pak částkou 3 545 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 16 015,27 Kč O úhradu dluhu byl vyzván žalobkyní dopisem ze dne [datum], který mu byl doručen dne [datum] Lhůta k úhradě dluhu byla určena v délce 7 dní od odeslání dopisu, k čemuž došlo dne [datum]. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 19