7 C 200/2023-35 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 78 616,93 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo]. Na jejím základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Podpisem Rámcové smlouvy žalovaný současně požádal žalobce o úvěr ve výši 100 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru [právnická osoba] [příjmení] a.s., byl mu úvěr č. HU00796259 schválen a dne [datum] vyplacen na běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“). Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřila žalobkyně proti informacím z dokladů žalovaného, údaje o finanční situaci žalobkyni poskytuje sám žalovaný a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který udělí žalovaný v Rámcové smlouvě). Konkrétně v případě žalovaného vycházela z toho, že žije v nájmu, je v družském poměru s jinou osobou, nemá další splátky, má měsíční příjem ve výši 19 302 Kč. Další člen jeho domácnosti má příjem 22 000 Kč Náklady na bydlení činily 12 000 Kč, náklady na léky a dopravu činily 7 000 Kč. Výdaje domácnosti tak podle expertní analýzy činily 5 970 Kč, výdaje žalovaného 3 140 Kč. Pokud jde o expertní analýzu, tato je vypracovávána podle spotřebního koše Českého statistického úřadu, s přihlédnutím k rodinnému stavu, věku, typu bydlení a kraji bydliště žalovaného. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 856 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 16. dni měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na [datum]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 16. dne v měsíci na 5. den v měsíci. První splátka s touto změnou proběhla [datum]. Splátky od [datum] do [datum] byly splaceny. Na splátku dne [datum] bylo ze strany žalovaného dne [datum] zaplaceno pouze 65,70 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 65,70 Kč na úhradu jistiny splátky a částí ve výši 0 Kč na úhradu úroku splátky. Na splátku dne [datum] bylo ze strany žalovaného dne [datum] zaplaceno pouze 5,30 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 5,30 Kč na úhradu jistiny splátky a částí ve výši 0 Kč na úhradu úroku splátky. Počínaje splátkou ke dni [datum] tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Žádnou další platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného žalobkyně neeviduje. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. HU00796259 ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru (čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3) dne [datum] k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 77 616,93 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 3 112,47 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu, který je shodný se skutkovými zjištěními: Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně vedla běžný účet na jméno žalovaného a na tento účet mu měla poskytnout částku 100 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně v měsíčních splátkách po 1 856 Kč (zjištěno ze smlouvy ze [datum], č. l. 10, splátkového kalendáře č. l. 12, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. l 15). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala osobní a majetkové poměry žalovaného, přičemž zjistila, že žalovaný byl v pracovním poměru ve společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem v průměru 19 302 Kč za poslední 3 měsíce a ve výši 18 886 Kč za posledních 12 měsíců. Ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný nebyl ve zkušební ani výpovědní době (zjištěno z potvrzení o výši příjmů č. l. 29). Žalovaný již dříve žádal o dva úvěry, a to v listopadu 2019 ve výši 170 000 Kč a v září 2019 150 000 Kč, které byly oba odmítnuty. Žádost o úvěr ve výši 100 000 Kč v říjnu 2019 byla žalovaným stažena. Na účtu vedeném na jeho jméno měl jednou v roce 2019 a jednou v roce 2018 debet, přičemž byl v obou případech více než 30 dnů po splatnosti, když byl nepovolený debet uhrazen (zjištěno z úvěrové zprávy č. l. 30). Smlouva o úvěru byla změněna dodatkem [číslo] z [datum], avšak pouze pokud jde o den v měsíci, k němuž mají být splátky hrazeny (zjištěno z dodatku [číslo] ze [datum], č. l. 13). Žalovaný dosud uhradil částku 63 169,70 Kč (zjištěno z přehledu plateb č. l. 18). S vymáháním pohledávky žalobkyni vznikají za každých 20 dnů provozní náklady ve výši 890,80 Kč (zjištěno z přehledu nákladů č. l. 17). Naposledy byl žalovaný o úhradu svého dluhu upomenut dopisem ze dne [datum] (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu ze [datum], č. l. 20), který byl žalovanému odeslán dne [datum] (zjištěno z podacího lístku č. l. 19). 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedl