17 C 201/2025-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 66 728 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, vyplněním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy, zadáním SMS kódu , Anonymizováno, a platbou 1 Kč na účet žalobkyně, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Úvěruschopnost žalované byla prověřována lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI a z poskytnutého výpisu z účtu a výplatních pásek. Žalobkyně poskytla žalované na účet č. , č. účtu, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, plnění z úvěru pod uvedením variabilního symbolu , var. symbol, a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru společně se smluvním úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny, a to v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k 19. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dne , datum, . Žalovaná částka 66 728 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 38 000 Kč, smluvního úroku 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 15 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 13 528 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53 200 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu nejméně 7 dnů před podáním žaloby.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně zaslala žalované na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši 7 000 Kč, dne , datum, částku ve výši 3 000 Kč, dne , datum, částku ve výši 18 000 Kč, dne , datum, částku ve výši 2 000 Kč a 8 000 Kč /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 26-28 spisu, odpověď Raiffeisenbank na č. l. 42-43 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, se stanovením třídenní lhůty k plnění, odeslaným téhož dne /viz výzva k úhradě na č. l. 30 spisu, podací lístek na č. l. 31 spisu/.5. Z obsahu dalších ve věci provedených důkazů, a sice z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, s vyplněnými osobními údaji žalované ani z všeobecných obchodních podmínek, dopisu nazvaného zesplatnění spotřebitelského úvěru, nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když její listinná i elektronická verze je opatřena za žalovanou toliko uvedením jejího jména a příjmení /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 9-10 spisu, ze systému ISAS příloha č. , hodnota, podání ze dne , datum, – VOP, zesplatnění úvěru na č. l. 29 spisu, kopie ŘP na č. l. 11 spisu, kopie OP na č. l. 12 spisu/. Nelze tady konstatovat, že předložená listina je opatřena podpisem, který by jednoznačně identifikoval žalovanou jako podepisující osobu a který by zaručoval, že k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, je připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu uvedených dat. Žalobkyně tak neprokázala, že jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byl právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smlouvy.6. Nadto nelze dále konstatovat, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před tvrzeným uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí (schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr). Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala a k prokázání svých tvrzení doložila žádost o spotřebitelský úvěr, v níž jsou uvedeny měsíční příjmy žalované ve výši 10 000 Kč a výdaje ve výši 4 860 Kč /viz žádost o úvěr na č. l. 51 spisu/. Žalované byl , právnická osoba, přiznán nárok na rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně od , datum, do vyplacení celkové částky 300 000 Kč /viz oznámení o přiznání dávky SSP na č. l. 54-55 spisu/. Za období od , datum, do , datum, měla žalovaná výdaje ve výši 110 782,85 Kč a příjmy z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč, další příjmy tvořily půjčky od nebankovních společností např. , právnická osoba, nebo , právnická osoba, a fyzických osob /viz výpisy účtu č. l. 13 – 25 spisu/. Na základě takto získaných údajů, nemohla žalobkyně uzavřít, že žalovaná je schopna bez důvodných pochybností splácet další spotřebitelský úvěr. Žalobkyně přes výzvu soudu k prokázání úvěruschopnosti žalované ničeho dalšího nedoložila. K soudnímu jednání se s omluvou a souhlasem, že bude jednáno v její nepřítomnosti, nedostavila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť při jiném úkonu soud poučení o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.16. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.17. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba pou