17 C 80/2024-157 — Okresní soud v Mělníku

Žalobou, soudu doručenou dne , datum, , uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 345 073 Kč s příslušenstvím. Akcentovala, že se na žalovanou obrátila s žádostí o opravu víceoperačního stroje pro těžbu lesního dřeva – , Anonymizováno, , výrobní číslo , Anonymizováno, (dále jen „stroj“), na základě dohody o provedení opravy stroj žalované dne , datum, do její provozovny předala, žalovaná opravu stroje provedla a dne , datum, o tom sepsala písemnou zprávu, v níž výslovně za důvod poškození stroje označila vadu teplotního čidla stroje. Za kompletní opravu poškozeného stroje žalovaná žalobkyni vyúčtovala částku 639 910 Kč včetně DPH, kterou žalobkyně žalované na základě fakturace uhradila. Ačkoli žalobkyně žalovanou upozornila na skutečnost, že stroj, jehož pořizovací cena s přihlédnutím ke stáří (10–13 let) přesahuje částku 2,5 milionu Kč bez DPH, je pojištěn, nebyly pracovníkům pojistitele, kteří se v průběhu opravy k žalované k šetření pojistné události dostavili, navzdory výslovnému upozornění a žádosti žalobkyně o uchování veškerých poškozených a měněných součástek stroje, předloženy všechny poškozené díly. Žalovaná po skončení opravy předložila pojistili k nahlédnutí pouze drobný spotřební materiál jako elektroinstalace a těsnění, nikoliv hlavní a nejdražší opravované komponenty, jako jsou hydraulické čerpadlo, hydromotory posuvných válců, teplotní čidlo či elektroniku v kácecí hlavici a k jejich předložení a k předání pojistiteli či žalobkyni nepřistoupila žalovaná přes opakované výzvy žalobkyně dodnes. V rámci likvidace pojistné události provedl pojistitel krácení pojistného plnění o částku 345 073 Kč, a to právě v důsledku ztížení šetření pro nedostatek součinnosti žalované, neboť žalovaná pojistiteli nepředložila při opravě měněné komponenty, zejména teplotní čidlo, které sama označila za příčinu vzniklého poškození stroje. Žalobkyně je přesvědčena, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava stroje ve vlastnictví žalobkyně, žalovaná dílo provedla a obdržela sjednanou cenu. Žalovaná ovšem nedostála svým zákonným povinnostem, a sice když jako zhotovitel, který pro potřeby provedení díla za převzatou věc odpovídá jako skladovatel, s provedeným dílem nevrátila žalobkyni coby objednateli vše, co z věcí žalobkyně nezpracovala. Zároveň je žalovaná jako zhotovitel povinna nahradit žalobkyni poškození, ztrátu nebo zničení věci, kterou od žalobkyně převzala a která byla předmětem jejího závazku. Konečně pak žalovaná neumožnila pojistiteli uspokojení jeho práva na vydání toho, co na pojistném plnění poskytl v rámci pojistného plnění. Dle žalobkyně žalovaná jednoznačně odpovídá za výsledek v podobě vzniku škody na majetku žalobkyně, k níž došlo v důsledku krácení pojistného plnění ve výši 345 073 Kč, ke kterému bylo přistoupeno v přímé souvislosti s porušením zákonných povinností na straně žalované, která přes opakované výzvy nevyvinula úsilí ani k odvrácení škodlivého následku svého jednání, ani k jeho zmírnění a škodlivý následek ani nenapravila uhrazením vzniklé škody.Žalovaná se s nárokem žalobkyně neztotožnila a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila sice, že na základě dohody se žalobkyní převzala stroj, byť až dne , datum, , za účelem provedení jeho opravy, která probíhala ve dnech , Anonymizováno, . až , datum, , uznala také, že za stroj, jakožto věc převzatou odpovídala jako skladovatel, nicméně oproti žalobkyni trvala na tom, že svým povinnostem dostála. Byl jí totiž svěřen stroj jakožto celek s cílem jeho opravy. V této souvislosti byla proto nucena přistoupit k výměně některých nenávratně poškozených dílů, přičemž staré poškozené a nefunkční díly, které byly nahrazeny novými, žalovaná již nepovažuje pro jejich prakticky nulovou hodnotu za součást stroje, tedy za věci převzaté dle § 2598 o. z. a zpočátku je ani neměla v plánu skladovat, naopak měla v úmyslu přistoupit k jejich likvidaci v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Nadto na fakt, že je oprava poškození stroje vedena jako škodná událost, byla žalovaná žalobkyní upozorněna až v průběhu oprav, těsně před ukončením prací a samotnému pojistiteli byla škodná událost nahlášena teprve , datum, , tedy v momentě, kdy už žalovaná většinu prací na opravě stroje zrealizovala. Žalobkyně v rámci tohoto upozornění požádala žalovanou, aby u sebe uschovala veškeré poškozené a vyměněné díly, což žalovaná od toho okamžiku činila. Při kontrole provedené zástupci pojistitele dne , datum, byla žalovaná naopak plně k dispozici a předložila všechny uložené díly, vyjma teplotního čidla, jehož hodnota je navíc zanedbatelná, neboť teplotní čidlo bylo ještě před upozorněním žalobkyně pro jeho nefunkčnost vyměněno za nové a bylo s ním naloženo jako s odpadem. S požadavkem na uschování a předložení zmíněného teplotního čidla pojistiteli byla žalovaná obeznámena až výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , tedy víc než 7 měsíců po provedené kontrole. Pro úplnost žalovaná doplnila, že prohlídka stroje realizovaná zástupcem společnosti , právnická osoba, dne , datum, se neuskutečnila u žalované, ale již po opravě stroje na místě realizace lesních činností a pokud pak bylo v protokolu o prohlídce uvedeno, že poškozené díly se nachází v servisu, znamenalo to, že tyto díly má uschované žalovaná a nebylo je možno prohlédnout v místě činnosti stroje. Odmítla, že by byla jakkoliv odpovědná za škodu, která žalobkyni krácením pojistného plnění vznikla. Žalovaná nebyla účastníkem pojistné smlouvy, jejíž obsah a podmínky ani nezná a pokud žalobkyně nesplnila povinnosti, respektive požadavky pojistitele, ke kterým se v pojistné smlouvě zavázala, nelze takové porušení smluvních povinností přenášet na žalovanou, a proto i argumentaci žalobkyně ustanovením § 2852 odst. 2 o. z. považuje žalovaná za bezpředmětnou. Podle žalované nelze pak ani z ustanovení § 2944 o. z. v žádném případě dovozovat její odpovědnost za škodu způsobenou krácením pojistného plnění, neboť uvedené ustanovení dopadá výhradně na škodu vzniklou na převzaté věci.Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, z výpovědí svědků a statutárních zástupců účastníků řízení, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Ve věci zůstalo mimo spor, že v první polovině , Anonymizováno, dopravila žalobkyně stroj do provozovny žalované za účelem jeho opravy, žalovaná v požadovaném rozsahu opravu provedla a cenu opravy vyfakturovala částkou 639 910,91 Kč, kterou žalobkyně dílem zálohově a dílem po opravě zcela uhradila. V rovině nesporné zůstalo i to, že oprava stroje byla řešena společností , právnická osoba, (dále jen „pojišťovna“) jako pojistná událost a že pojistné plnění bylo sníženo o 50 %, konkrétně o částku 345 073 Kč /viz také zálohová faktura na č. l. 9 a 10 spisu, daňový doklad na čl. l. 9 p.v. a 10 p.v. spisu, faktura na č. l. 12 spisu, potvrzení o provedení tuzemských plateb na č.l. 11, 13 a 16 spisu, likvidační zpráva na č.l. 25 spisu/.Žalobkyně i žalovaná jsou obchodními korporacemi zapsanými v obchodním rejstříku /viz výpis z OR na č.l. 32 a 33 spisu/. Ke stroji, rok výroby , Anonymizováno, , který byl předmětem financování ze strany společnosti , právnická osoba, ., bylo dne , datum, na dobu od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti a strojní pojištění „, Anonymizováno, “. Jako pojistník figurovala společnost , právnická osoba, ., jako pojistitel , Anonymizováno, . a jako pojištěný zákazník žalobkyně, která se zavázala dodržovat mimo jiné i pojistné podmínky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nebo Podmínky pojištění předmětu financování (IOP) /viz předsmluvní informace o pojištění, Příloha o pojištění na č. l. 96–97/. Podle části E. bodu 1., 3., 4 a 10 Podmínek pojištění předmětu financování (IOP) byla žalobkyně coby pojištěný zákazník v případě pojistné události povinna okamžitě nahlásit pojistiteli vznik pojistné události, vyplnit formulář „Oznámení o vzniku pojistné události“, nahlásit pojistnou událost likvidátorovi nejbližší pobočky Kooperativa pojišťovna, a.s. a ihned informovat o pojistné události , právnická osoba, ., přičemž veškeré důsledky z prodlení ve vyřízení a předání všech povinných a požadovaných hlášení jdou k tíži zákazníka, tedy žalobkyně. Podle bodu 5 části G. IOP mezi hlavní povinnosti žalobkyně patřila povinnost neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí a podle bodu 6 uvedené části IOP byl pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění v případě závažného porušení povinností, pokud to mělo vliv na vznik nebo zvětšení následků pojistné události nebo pokud znemožnilo předložení důkazů o tom, že ke vzniku škody došlo pojistnou událostí ve smyslu VPP /viz IOP na č. l. 108-109/. Podle čl. IX odst. 2 Všeobecných pojistných podm