Žalobkyně se dne , datum, obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání až do výše , částka, a žalovaná se zavázala spolu s příslušenstvím úvěr hradit v pravidelných denních splátkách se splatností první z nich dne , datum, . Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná na webových stránkách žalobkyně vyplnila osobní údaje a poskytla údaje sloužící k posouzení její úvěruschopnosti o příjmech a počtu členů domácnosti. Dále byla provedena lustrace žalované ve veřejně přístupných rejstřících, konkrétně CEE, ISIR, NRKI, BRKI, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, politicky aktivních osob a byl proveden výpis z katastrálního rejstříku. Žalobkyně žalované úvěr poskytla zasláním postupných plateb na její bankovní účet, a to konkrétně dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , celkem tedy částku , částka, . Žalovaná splatila pouze částku , částka, . Žalovanou částku tvoří neuhrazená jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranší úvěru v částce , částka, a smluvní úrok ve výši , částka, . Žalobkyně také uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala nejméně 7 dnů před podáním žaloby k úhradě dluhu, avšak neúspěšně.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované v jednotlivých platbách celkem částku , částka, /viz přehled transakcí na č. l. 21-22 spisu, odpověď banka na č. l. 34-36 spisu/. Žalobkyně připravila e-mail s výzvou k úhradě dlužné částky /viz upozornění na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem odeslaným dne , datum, /viz výzva k úhradě na č. l. 24 spisu, potvrzení podání na č. l. 25 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 39 spisu/. Žalovaná netvrdila ani to v řízení jinak nevyšlo najevo, že by dlužnou částku uhradila nebo její dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru předloženého obsahu. Žalobkyně totiž soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez jakéhokoli podpisu žalované, ať již fyzického vlastnoručního či elektronického. Smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – totiž neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Obdobný formát mají také souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, údaje o poskytovateli úvěru, informace pro spotřebitele a informace o zprostředkovateli, včetně jejich elektronické formy /viz smlouva na č. l. 7-9 spisu, souhlas se zpracováním OS údajů na č. l. 10-13 spisu, údaje o poskytovateli na č. l. 14-15 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 16-17 spisu, informace o zprostředkovateli na č. l. 18 spisu, souhlas se zpracováním údajů v elektronickém systému CEPR, informace pro spotřebitele v elektronickém systému CEPR, informace o zprostředkovateli v elektronickém systému CEPR, údaje o poskytovateli v elektronickém systému CEPR, předpis denních splátek v elektronickém systému CEPR, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR/. Předloženými důkazy proto nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si s ohledem na způsob uzavření tvrzených smluv mohla být jista, že jí tyto údaje poskytla právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami s tvrzeným obsahem. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu předloženého znění.7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena úvěrová smlouva předloženého znění, nemohl by ji soud posoudit jako platnou. Na základě předložených důkazů totiž nebylo možné učinit skutkový závěr, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně sice tvrdila, že zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do veřejně přístupných databází, nedoložila však k této skutečnosti žádné důkazy ani neuvedla tvrzení o výši výdajů a příjmů žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně doložila listiny včetně výpisu identifikovatelných příjmů spotřebitele a výpisu o posouzení úvěruschopnosti, které pouze popisují metodu posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně, nikoliv však skutečné majetkové poměry žalované. Údaj o doloženém měsíčním příjmu žalované ve výši , částka, a výdajů v částce , částka, na půjčky, , částka, na bydlení a , částka, na nezbytné výdaje, se nejeví jako dostatečné, když nebyl doložen zdroj těchto údajů ani skutečnost, že údaje byly ověřovány /viz identifikované příjmy na č. l. 19 spisu, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 20 spisu, obecné principy posuzování v elektronickém systému CEPR/.8. Na tomto místě považuje soud za vhodné uvést, že podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Již společně s předvoláním k jednání přitom byla soudem vyzvána, aby se k jednání dostavila připravena tvrdit a prokázat, že smlouvu o úvěru předloženého znění sjednala se žalobkyní řádně ztotožněná žalovaná a že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované.9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.11. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.12. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na bankovní účet žalované odeslala celkem částku , částka, , z níž žalovaná uhradila pouze , částka, . Jak přitom bylo uvedeno výše, vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána smlouvou předloženého znění, vzniklo na její straně obdržením této částky bezdůvodné obohacení. Soud žalobě v rozsahu bezdůvodného obohacení vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), která byla žalované odeslána dne , datum, s tím, že do dispozice žalované se dostala dne , datum, , což soud ověřil na webových stránkách , právnická osoba, ., www.ceskaposta.cz. Splatnost pohledávky tak nastala dne , datum, . Následujícího dne se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídající prvnímu dni prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).18. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o úvěru soud žalobu ohledně požadavku na úhradu poplatku a smluvní pokuty včetně zákonného úroku z prodlení za období předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení a z částky přesahující přiznaný zůstatek jistiny zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšnější žalované pro její pasivitu podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.