5 C 72/2026-39 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se dne 10. 4. 2026 obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhala zaplacení částky 18 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , Anonymizováno, (dříve , právnická osoba, ., dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 14. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout částku 20 075 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 14. 9. 2024. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , webová stránka, , kde žalovaný uvedl své osobní údaje a následně byla ověřena jeho totožnost byla ověřena odesláním platby 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný úvěr čerpal převodem na jeho bankovní účet ve čtyřech platbách, přičemž dvě z nich po 5 000 Kč byly realizovány dne 14. 9. 2022, další z nich dne 15. 9. 2022 v částce 8 250 Kč a dne 27. 10. 2022 v částce 1 825 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 1 825 Kč, následně se však ocitl v prodlení se splácením, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, od 7. 1. 2023 je žalovaný v prodlení s úhradou celého dluhu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., IČ , Anonymizováno, , jíž byla následně postoupena na žalobkyni také smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2023. Žalovanou částku představuje neuhrazená jistina ve výši 18 250 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 250 Kč od 7. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný nejprve v podání ze dne 9. 4. 2026 uvedl, že nesouhlasí s uplatněným nárokem, neboť dluh z roku 2023, který měl u právní předchůdkyně žalobkyně uhradil i s velkými úroky a ve výpisu z registrů a exekucí žádné dluhy zapsány nemá. Následně však své stanovisko ve věci změnil, když v podání ze dne 13. 5. 2026 uvedl, že uznává žalobou uplatněný nárok, protože jej považoval za jiný dluh uhrazený v rámci exekučního řízení. Nyní zjistil, že nárok uplatněný žalobkyní skutečně doposud neuhradil. Žalovaný vzhledem ke své finanční situaci soud požádal o dobrodiní splátkového kalendáře v podobě 3 stejných měsíčních splátek splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv byla řádně předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne 14. 9. 2022 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 18 250 Kč na dobu 24 měsíců a žalovaný se zavázal hradit poskytnutou částku v měsíčních splátkách ve výši 10 % poskytnuté částky, nejméně po 500 Kč s úrokem ve výši 457,50 % ročně, RPSN činilo 4 683,36 % /viz smlouva o spotřebitelském úvěru v systému CEPR, kopie OP žalovaného na č. l. 6 – 7 spisu, mezi účastníky nesporné/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 38 000 Kč, jeho výdaje dosahují výše 4 000 Kč a splátky dříve sjednaných úvěrů činí 2 500 Kč /viz čestné prohlášení, jež je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru v systému CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne 14. 9. 2022 dvakrát částku 5 000 Kč, dne 15. 9. 2022 částku 8 250 Kč a dne 27. 10. 2022 částku 1 825 Kč /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 8 - 11 spisu, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 32 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil 1 825 Kč, dostal se však do prodlení s úhradou dalších splátek /mezi účastníky nesporné, viz email na č. l. 12 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023, která postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023, což bylo žalovanému společně s předžalobní výzvou k úhradě dluhu oznámeno dopisem odeslaným dne 11. 1. 2024 /viz smlouva o postoupení pohledávek (, Anonymizováno, x , právnická osoba, ) na č. l. 13 - 16 spisu, smlouva o postoupení pohledávek (, právnická osoba, x , Anonymizováno, ) na č. l. 17 - 20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22 spisu, předžalobní výzva na č. l. 22 p. v. spisu s podacím lístkem na č. l. 23 spisu/.5. Soud na základě provedených důkazů nemohl uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani netvrdila, jediný důkaz, který v tomto směru předložila, bylo čestné prohlášení žalovaného, jež je součástí úvěrové smlouvy, které není dostatečným důkazem o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když k tomu je třeba nejen údaje o majetkových poměrech od spotřebitele zjistit, ale také je náležitě ověřit. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Za dané situace tak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného nesplnila a na danou smlouvu o spotřebitelském úvěru tak je třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit