60 C 122/2020-60 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal uložení povinnosti žalované uhradit mu částku 276 547 Kč s příslušenstvím. Tato částka má představovat dlužné prémie, které měla žalovaná jako zaměstnavatel žalobci vyplatit po skončení pracovního poměru dohodou jako odstupné. Žalovaná poskytla žalobci pouze část dohodnutých prémií, zbývající částka se rovná částce, která je předmětem žaloby. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalobkyně ve svém odůvodnění k odporu uvedla, že po odchodu žalobce jako zaměstnance zjistila, že eviduje za žalobcem pohledávky z titulu převzatých záloh v celkové hodnotě 177 000 Kč, které nebyly zúčtovány a žalobce je ani ve lhůtě žalované dodatečně nevyúčtoval. Z toho důvodu proti žalobci žalovaná částku 177 000 Kč započetla. Žalovaná dále vůči žalobci vyčíslila další pohledávku ve výši 99 547 Kč představující souhrn částek, které jako žalobce ještě jako zaměstnanec uhradil bez vědomí žalované. I tuto částku žalovaná vůči žalobci započetla. Uvedla, že žalobci ničeho nedluží a navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. 3. Strany učinily nesporným, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou byl ukončen dohodou o skončení pracovního poměru a na základě této dohody zanikl ke dni [datum]. 4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla označena jako„ manažerská“ a pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou vznikl ke dni [datum] a žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici„ výkonný ředitel“. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. K tomuto důkazu zástupce žalobce uvádí, že je důležitý článek 2.1 – sjednaný druh práce. 6. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala mzdu ve výši 85 000 Kč s účinností od [datum], přičemž datum bylo změněno na [datum]. 7. Z dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil ke dni [datum]. Dále je v dohodě uvedeno, že žalobci bude poskytnuto odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Dále se žalovaná zavázala žalobci vyplatit odměnu ve výši 348 765 Kč. Obsahem dohody je dále konstatování, že jsou proti žalobci evidovány pohledávky v celkové výši 177 000 Kč, které je žalobce povinen vyúčtovat do skončení pracovního poměru. Jako svědek je na dohodě uveden pan [jméno] [příjmení]. 8. Z výplatní pásky v podobě screenshotu z mobilního zařízení (bez uvedení data) soud zjistil, že čistým příjmem žalobce v roce 2019 měla být částka 520 159 Kč. 9. Z dokumentu označeného jako vypořádání vzájemných závazků v souvislosti se skončením pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že tento dokument vytvořila žalovaná a zaslala jej žalobci. Žalovaná informuje žalobce o celkové částce, která mu po skončení pracovního poměru náleží a současně jej informuje o tom, že proti němu započítává částku 177 000 Kč dle dohody o skončení pracovního poměru ze dne [datum]. 10. Z vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] na č.l. 21 soud zjistil, že na základě tohoto dokumentu žalovaná v průběhu řízení započítává proti nároku uplatněnému žalobcem jak částku 177 000 Kč, tak částku 99 547 Kč, tedy částku rovnající se předmětu řízení. 11. Z předávacího protokolu k účetním dokladům ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalované, Na základě tohoto dokumentu žalovaná potvrzuje převzetí účetních dokladů za účelem vyúčtování přijatých provozních záloh žalobcem a plateb bankovní kartou. Celkově byla potvrzena k vyúčtování částka 183 000 Kč. K tomuto důkazu žalobce při ústním jednání doplnil, že společnost [právnická osoba] je jeho společnost, v níž má postavení jednatele a tato společnost na základě faktur prováděla práce pro žalovanou, se souhlasem předsedy představenstva žalované. Při témže jednání zástupce žalované uvedl, že tento důkaz je nezpůsobilý k provedení, neboť jím žalobce nevysvětluje, jakým způsobem ospravedlňuje důvodnost požadavku na doplacení částky 177 000 Kč, bližší vysvětlení zástupce žalované neuvedl. 12. Ze svazku dokumentů v rozsahu šesti dokladů o předání provozní zálohy soud zjistil, že se jedná o faktury žalované vystavené pro dodavatele [celé jméno žalobce] – žalobce. Vyúčtovány jsou takto částky 30 000 Kč; 35 000 Kč; 10 000Kč; 30 000 Kč; 12 000 Kč a 5 140 Kč. Dále je součástí svazku výpis z bankovního účtu žalované s výběry z bankomatu v částkách 15 000 Kč a 30 000Kč. K těmto důkazům při ústním jednání žalobce uvedl, že se jedná o provozní zálohy, jejíž převzetí nezpochybňuje a tyto byly použity na provoz [právnická osoba] [obec]. K těmto důkazům při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že tyto zálohy měly být použity jako záloha na mzdu žalobce. K dokladům o výběru z bankomatu zástupce žalované opět uvedl, že se rovněž jedná o provozní zálohu, kterou měl žalobce převzít a následně vyúčtovat. Žalobce potvrdil, že i výběry z bankomatu byly použity a vyúčtovány na provoz žalované. 13. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím žalobce informuje žalovanou, že nesouhlasí se započtením částky 177 000 Kč. Žalobce informoval žalovanou o tom, že zálohy důvodně použil a žalované je řádné vyúčtoval. 14. Z dokumentu označeného jako Informace o výsledku kontroly s [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se jedná o dokument Státního úřadu inspekce práce, adresovaný žalobci. SÚIP informuje žalobce o tom, že podnět žalobce je oprávněný, co se týká nevyplacených mezd žalovanou. S dalšími požadavky SÚIP vyčká pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp.zn. 60 C 122/2020. K tomuto důkazu při ústním jednání žalobce poukázal na odstavec [číslo] vyjádření s tím, že SÚIP považuje nárok žalobce z titulu skončení pracovního poměru za oprávněný. Při ústním jednání však zástupce žalované uvedl, že z provedeného důkazu nevyplývá, že by byl jako oprávněný označen nárok žalobce, státní úřad pouze jako oprávněný shledal podnět podaný žalobcem. Co se týká kompenzability žalovanou uplatněných částek, zástupce žalované odkázal na znění dohody o skončení pracovního poměru, v níž byly nyní kompenzované částky s žalobcem projednány. Současně žalobce měl dát souhlas k započtení. 15. Z listiny označená jako zápis z jednání a dohoda ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o zápis z jednání mezi žalobcem a žalovanou po skončení pracovního poměru. V zápisu žalobce projevil nesouhlas s tvrzením žalované ohledně nevyúčtování provozních záloh a také nesouhlas se započtením částky 177 000 Kč proti jeho nároku z dohody o skončení pracovního poměru. 16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu dvěma pokladními doklady, neboť se nejedná o důkazy, které by měly pro předmět řízení jakoukoliv vypovídací hodnotu. 17. Po poučení dle § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobce žádné další důkazní návrhy nevznesl. 18. Po poučení dle § 119a o.s.ř. žalovaná žádné další důkazní návrhy nevznesla. 19. Z toho soud učinil následující závěry. 20. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval od [datum] pro žalovanou jako výkonný ředitel. Pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil dohodou ke dni [datum]. Mezi žalobcem a žalovanou bylo dohodnuto, že žalobce do skončení pracovního poměru vyúčtuje žalované, jak naložil s údajně poskytnutou částkou 177 000 Kč, jinak bude tato částka započtena proti jeho nároku z dohody o skončení pracovního poměru, který se měl skládat z prémií a odstupného v celkové částce 520 159 Kč. Žalovaná žalobci dobrovolně plnila částku 243 612 Kč. Žalovaná v řízení započetla proti nároku žalobce částku rovnající se předmětu řízení s tvrzením, že část této částky měl žalobce žalované vyúčtovat a část žalované dluží z titulu neoprávněného užívání jejích prostředků. Nárok žalobce na odstupné a prémie z titulu dohody o skončení pracovního poměru žalovaná nezpochybnila. 21. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 22. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. 23. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. 24. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.