50 C 178/2022-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 9. 2022, doplněnou dne 19. 12. 2022, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 5 251,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit, s.r.o. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 29. 1. 2021 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalované poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 28. 2. 2021. Žalovaná na úvěr ani přes upomínky ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, smluvního úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 800 Kč, zákonného úroku v kapitalizované výši 482,57 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 5 000 Kč od 1. 3. 2021 do 20. 4. 2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 5 000 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] [spisová značka] ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že smlouva není žalovanou vlastnoručně podepsána, místo podpisu obsahuje podpisový kód [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, úrokem ve výši 147,95 Kč a smluvním úrokem ve výši 36 % ročně, tj. celkem 7 178 Kč v jedné splátce do 28. 2. 2021. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši dle sazebníku. 6. V žádosti o povolení debetního zůstatku se podává, že žalovaná ke dni podpisu smlouvy byla na mateřské dovolené. Čistý měsíční příjem žalované činil 24 398 Kč, výdaje pak celkem 4 000 Kč. Další úvěry neměla. 7. Potvrzení o platbě prokazuje, že dne 29. 1. 2021 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 5 000 Kč. 8. [právnická osoba] prokazuje, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v době poskytnutí úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalovaná. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2021, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 27. 5. 2022, jak je doloženo podacím archem ze dne 30. 5. 2022, a dopisem ze dne 13. 6. 2022. 10. Z předložených výzev ze dne 5. 3. 2021, 10. 3. 2021, 20. 3. 2021 a 30. 6. 2021, se podává, že žalovaná byla opakovaně upomínána k zaplacení dlužné částky. 11. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 1. 9. 2022 a předloženého podacího archu ze dne 2. 9. 2022 vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž jí byla poskytnuta lhůta do 12. 9. 2022. 12. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny, které by dokládaly zkoumání úvěruschopnosti žalované při uzavření úvěrové smlouvy. 13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 14. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 24. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 5 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč a smluvním úrokem ve výši 36 % ročně, nejpozději do 28. 2. 2021. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 25. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o