50 C 23/2023-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 12. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 974,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 12. 7. 2022 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 2 300 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 932 Kč a smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny prostřednictvím 3 splátek ve výši 4 375 Kč, nejpozději do 12. 10. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 1 531 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 1 557,53 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 72,04 Kč, poplatků ve výši 1 232,53 Kč a smluvní pokuty v kapitalizované výši 112,07 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, žalobkyně se z jednání omluvila. Jelikož účastníci nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání, postupoval soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o.s.ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 12. 7. 2022 soud zjistil, že smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 2 300 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 644 Kč měsíčně a smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně prostřednictvím 3 splátek. Splatnost úvěru byla stanovena ke dni 12.10.2022. Pro případ prodlení žalovaného s uhrazením úvěru byla mezi účastníky dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně, které se žalovaný dostal do prodlení. 6. Dle Přílohy [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru – Splátkový kalendář měl žalovaný úvěr uhradit prostřednictvím 3 splátek ve výši 1 457,77 Kč nejpozději dne 12. 8. 2022 a dne 12. 9. 2022, poslední splátku ve výši 1 459,80 Kč dne 12. 10. 2022. 7. Přílohou smlouvy o úvěru byl i Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Výpočet RPSN a Protokol i podpisu smluvních dokumentů. 8. Z všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty. 9. Výpis z účtu – Rozšířené vyhledávání ze dne 12. 7. 2022 a výdajový pokladní doklad č. CK [číslo] ze dne 12. 7. 2022 prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] poukázána částka 2 300 Kč. 10. Z příjmových pokladních dokladů č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno] oba ze dne 5. 9. 2022 se podává, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 1 531 Kč. 11. Kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje. 12. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 8. 2021 a jejího Dodatku [číslo] ze dne 9. 6. 2022 se podává, že žalovaný je zaměstnán jako pomocný dělník na dobu určitou do 31. 7. 2024. 13. Ze mzdového výměru ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že výše mzdy žalovaného činí 20 000 Kč měsíčně a pohyblivá část mzdy 3 000 Kč. 14. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný měl za měsíc březen 2022 mzdu ve výši 18 213 Kč a za měsíc duben 2022 ve výši 11 972 Kč. 15. Z výpisu žalovaného z osobního účtu č. [bankovní účet] se podává, že konečný zůstatek na předmětném účtu za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022 činil minus 1 139,89 Kč. V průběhu této doby byla žalovanému na tento účet poukázána mzda, žalovaný v četných případech za služby a zboží platil kartou, vybíral peníze z bankomatu. 16. Výpis z Centrální evidence exekucí prokazuje, že proti povinnému nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy zahájena exekuce. 17. Výpis z ISIR prokazuje, že proti povinnému nebylo v době uzavření úvěrové smlouvy zahájeno insolvenční řízení. 18. Z výpisu SOLUS a Detailního přehledu záznamů se podává, že žalovaný měl evidovaný dluh ve výši 5 240 Kč u jiné společnosti. 19. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 12. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný bydlí s rodiči, výdaje na bydlení nemá, hradí pouze energie ve výši 6 133 Kč, splácí další úvěry v celkový výši 2 893 Kč. Úvěr u společnosti [právnická osoba], který je evidován v SOLUS, je uhrazen jednou splátkou v měsíci červenec 2022. Na dalších výdajích žalovaný hradí 1 924 Kč. 20. Z výzev k plnění ze dne 29. 8. 2022 a ze dne 14. 10. 2022 včetně poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. 21. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2022 a předloženého podacího archu vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky 22. Žalobkyně nepředložila soudu žádné další listiny, které by dokládaly zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy. 23. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 24. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 25. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 26. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 27. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 28. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 29. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 30. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 31. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 32. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 33. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na ná