V souladu s ustanovením § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek pro uznání.2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně svůj nárok odůvodňuje tím, že žalovaný byl na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, povinen hradit sjednané pojistné, tuto povinnost však neplnil. Žalovaný následně utrpěl úraz, v jehož důsledku byl od října 2023 do května 2024 v pracovní neschopnosti. Na základě pojistné události mu žalobkyně dne , datum, vyplatila pojistné plnění ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané pojistné, žalobkyně od pojistné smlouvy odstoupila s účinností ke dni , datum, . Žalovanému pojistné plnění z titulu pracovní neschopnosti náleží pouze za dobu trvání pojištění, nárok má tedy pouze za období od , datum, do , datum, , a to ve výši , částka, . Částka převyšující tento nárok, tj. , částka, , byla žalovanému vyplacena bez právního důvodu a představuje tak bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil, a to ani po písemné výzvě k úhradě.3. Soud následně zaslal žalovanému žalobu a rovněž jej vyzval podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř, aby se písemně vyjádřil, zda nárok žalobkyně uznává či zda jej uznává z části nebo co do základu. Dále jej soud poučil o tom, že pokud se ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení nevyjádří, může soud rozhodnout rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.4. Žalovanému byla výzva spolu s žalobou doručena do vlastních rukou dne , datum, , ovšem žalovaný se ve stanovené lhůtě k podané žalobě nevyjádřil. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř., přičemž návrhu žalobkyně zcela vyhověl.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:6. Účastníci spolu dne , datum, uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění , Anonymizováno, . Na jejím základě se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytovat žalovanému pojistnou ochranu, zatímco žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši , částka, . Počátek pojištění byl sjednán ke dni , datum, . Současně si účastníci sjednali, že jejich vzájemná práva a povinnosti se budou řídit všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas hradit sjednané pojistné, žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a pojistnou smlouvu ukončila ke dni , datum, . Před zánikem pojištění byl žalovaný v pracovní neschopnosti, která trvala až do května 2024. Následně žalobkyně dne , datum, vyplatila žalovanému pojistné plnění v celkové výši , částka, .7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.9. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že: Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Mezi účastníky řízení byla ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku uzavřena pojistná smlouva. Žalovaný však neplnil svou smluvní povinnost řádně a včas hradit pojistné, v důsledku čehož žalobkyně od pojistné smlouvy odstoupila. Přesto žalobkyně žalovanému následně vyplatila pojistné plnění za dobu jeho pracovní neschopnosti. Nárok na pojistné plnění však žalovanému vznikl pouze za období od vzniku pracovní neschopnosti do zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného, a to v celkové výši , částka, . , adresa, 600 Kč byla žalovanému vyplacena bez právního důvodu, a představuje proto bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný tuto částku přes výzvu žalobkyně nevrátil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni, kdy měl žalovaný povinnost předmětnou částku vrátit.14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty , částka, , za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) v celkové výši , částka, , 3 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem , částka, a daň z přidané hodnoty z nákladů zastoupení ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.