Žalobkyně se žalobou původně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ohledně prvního nároku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně k okamžitému splacení dlužné částky.Ohledně druhého nároku se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, – a to z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , jenž představuje příslušenství pohledávky dle této smlouvy o úvěru sestávající z úroku , částka, , poplatku , částka, , poplatku za administraci prodlení , částka, , nákladů na zasílání upomínek prostřednictvím SMS a e-mailových zpráv , částka, , nákladů na písemné upomínky k úhradě , částka, a smluvní pokuty za prodlení , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručeném soudu dne , datum, (na čl. 39 spisu) uvedl, že žalobkyně nemá důkazy k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením daných uvěrových smluv, neboť tyto od postupitele neobdržela, a proto má žalobkyně z tohoto důvodu nárok na vydání plnění poskytnutého žalované, coby bezdůvodné obohacení na straně žalované.4. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 39 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstal nárok žalobkyně uvedený ve výroku II. tohoto rozsudku.5. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.6. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši , částka, , která byla zúčtována dne , datum, (shodně vyplývá i z listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši , částka, ).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, + Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – které byly údajně uzavřeny elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, za použití SMS kódu měl soud za prokázané obsah těchto smluv, zejména výši poskytnutého úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru a celkovou částku ke splacení ve výši , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 36,5 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 5 395,58 %.Všeobecnými obchodními podmínkami + Předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto listin.Výzvou k uhrazení pohledávky ze dne , datum, a Předžalobní výzvou k uhrazení pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dlužných částek.Předžalobní výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispoziceZ ostatních listin soud nezjistil nic podstatného pro toto řízení.7. Z výpisů řízení EXE a E je patrné, že proti žalované bylo před uzavřením úvěrových smluv zahájeno 1 exekučních řízení EXE, po uzavření smluv o úvěru byla proti žalované zahájena 2 exekuční řízení EXE.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet patřící žalované č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, na základě uzavření předmětných smluv o úvěru. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, ačkoliv je tento postup zákonnou povinností, měl soud rovněž za prokázané, že tyto smlouvy jsou absolutně neplatné, a žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolnému vrácení dlužné částky, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované. Žalovaná nevrátila ničeho. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované částku , částka, , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.9. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zpětvzetí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.