Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, – a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., vyplaceno , částka, jakožto jistina údajného spotřebitelského úvěru. Žalobkyně uvedla, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo údajně k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , ovšem žalobkyně před podáním žaloby zhodnotila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a proto žalobkyně dospěla k závěru, že uvedená smlouva je neplatná, a proto jí vznikl nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mu finanční prostředky byly prokazatelně poskytnuty na jeho bankovní účet. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, .2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá i z listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Potvrzení o platbě ze dne , datum, ve výši , částka, ).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, 2024 – která byla údajně uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, za použití SMS kódu měl soud za prokázané obsah této smlouvy, zejména výši poskytnutého úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru a celkovou částku ke splacení ve výši , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 36,5 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 5 395,58 %.Všeobecnými obchodními podmínkami + Předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto listin.Předžalobní výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispoziceZ ostatních listin soud nezjistil nic podstatného pro toto řízení.5. Z výpisů řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému bylo před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno 1 exekučních řízení EXE, po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalovanému zahájena 2 exekuční řízení EXE.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet patřící žalovanému č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, na základě uzavření úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, měl soud rovněž za prokázané, že tato smlouva je absolutně neplatná, a žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolnému vrácení dlužné částky, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovanému. Žalovaný nevrátil ničeho. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného částku , částka, , jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi režijními paušály po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.