5 C 289/2020-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě žalovanému poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6.000 [právnická osoba] jako poskytovatelka zápůjčky splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Žalovaný se pak zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s částkou ve výši 4.640 Kč, sestávající se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1.952 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 1.889 Kč, vrátit v 45 týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 16.600,53 Kč s příslušenstvím zahrnující úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně však požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 5.763 Kč jako jistiny, dlužné částky poplatku ve výši 3.937,53 Kč a dále příslušenství tvořeného kapitalizovanými úroky ve výši 1.573,78 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 827,33 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.763 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % z dlužné jistiny ve výši 5.763 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. <b>3. Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi žalovaným a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], na základě které žalovaný získal zápůjčku ve výši 6.000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný spolu se zápůjčkou zaplatí [právnická osoba] částku ve výši 4.640 Kč, sestávající se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1.952 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1.889 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 212 Kč se splatností do [datum]. Ze zákaznické karty ze dne [datum] se podává, že [právnická osoba] ověřovala příjmovou situaci žalovaného. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením občanský průkaz, pracovní smlouva, 3 výplatní pásky za měsíce 5,6, 7/2017 (žalobkyní předložené výplatnice jsou však za období 8,9/ 2015). Ve finančních informacích je pak uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 13.085 Kč. Jiné příjmy žalovaný neuváděl. Naopak jeho běžné měsíční výdaje jsou výslovně uvedené jako„ odhadované“ ve výši 3.000 Kč. Žalovaný nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti ani bankovní účet. Dále ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný pracuje v hlavním pracovním poměru jako [anonymizována dvě slova]. Žalovaný je [anonymizováno], nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí na [anonymizováno]. Žalovaný pak nehradil sjednané splátky půjčky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil jen jedinou splátku ve výši 237 Kč Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. 4. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, zda žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o ochraně spotřebitele. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 15. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že [právnická osoba] při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Především [právnická osoba] žádným způsobem neprovedla analýzu finančníh