6 C 128/2021-46 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných vyklizení bytu specifikovaného ve II. výroku tohoto rozsudku a dále zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dlužného nájemného a dlužných náhrad ve výši nájemného za období od dubna 2020 do června 2021 (celkem 72 500 Kč) a náhradu způsobené škody ve výši 23 518 Kč, kterou žalovaní uznali dne [datum]. 2. Usnesením ze dne 27. 7. 2021, č.j. 6 C 128/2021-31, soud žalovaným uložil podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“), aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřili ve věci samé k žalobě, která jim byla doručena spolu s usnesením. Dále byli žalovaní upozorněni, že soud rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání, pokud se žalovaní bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří nebo ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jim v tom brání. Žalovanému 1. se usnesení nepodařilo do vlastních rukou doručit. 3. Žalovaná 2. písemnost osobně převzala dne [datum], ve stanovené lhůtě se však k žalobě nijak nevyjádřila. 4. Vzhledem k tomu, že se žalovaná 2. nevyjádřila ve smyslu § 114b o.s.ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, když poslední lhůty uplynul dne [datum], jsou vůči žalované 2. splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaná 2. nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl vůči žalované 2. rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o.s.ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6). V posuzované věci se jedná o spor z titulu nezaplaceného nájemného a náhrady škody a žaloby na vyklizení bytu. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 5. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o.s.ř. za to, že žalovaná 2. uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto vůči žalované 2. ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval podle § 153a odst. 4 o.s.ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 6. Žalovaný 1. se ve věci nevyjádřil. Žalobce a žalovaný 1. na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto v části řízení vůči žalovanému 1. postupoval podle § 115a o.s.ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z žalobcem předložených listin bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti 2/3 na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (stavba občanského vybavení), zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (výpis z KN ze dne [datum]). Žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu, na jejímž základě žalobce s účinností od [datum] na dobu neurčitou přenechal žalovaným byt [číslo] o velikosti 2+1 v 1. NP domu [adresa] na adrese [adresa žalovaného a žalované], pro účely bydlení. Žalovaní byli povinni hradit nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a zálohy na služby a energie ve výši 5 000 Kč měsíčně (nájemní smlouva ze dne [datum]). Žalovaní dopisem ze dne [datum] uznali vůči žalobci dluh ve výši 73 518 Kč, který sestává z dlužného nájemného a poplatků za služby za měsíce duben až srpen 2020 ve výši 50 000 Kč (5 x 10 000 Kč), rozbitého televizoru v hodnotě 7 000 Kč, 8 sudů v hodnotě 8 000 Kč (8 x 1 000 Kč) a zboží pro restauraci v hodnotě 8 518 Kč. Dlužnou částku ve výši 73 518 Kč se žalovaní zavázali splácet po 2 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě nedodržení splátek (uznání dluhu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] žalobce vyzval žalované, aby uhradili dlužné nájemné, neboť jako nájemci porušují svou povinnost zvlášť závažným způsobem (výzva ze dne [datum] včetně podacích lístků). Jelikož žalovaní po dobu nejméně tří měsíců nehradili nájemné, žalobce dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], vypověděl smlouvu o nájmu bez výpovědní doby z důvodu její porušení zvlášť závažným způsobem (výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] včetně podacích lístků). Dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovaným téhož dne žalobce vyzval žalované, aby byt vyklidili a předali jej žalobci do [datum], neboť smlouva o nájmu byla ukončena výpovědí ke dni [datum], a dále je vyzval, aby uhradili dlužné částky (výzva k vyklizení bytu a výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně podacích lístků a sledování zásilek). 8. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2246 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 11. Podle § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. 12. Podle § 2286 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. 13. Podle § 2291 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. 14. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Podle § 2913 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 16. Podle § 2915 o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. 17. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena smlouva o nájmu, na základě níž byli žalovaní oprávnění užívat výše specifikovaný byt a současně povinni hradit žalobci nájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu. Svému závazku však žalovaní nedostáli, když za období od dubna 2020 do prosince 2020 řádně nehradili nájemné, přičemž v období od května 2020 do prosince 2020 neuhradili žádné nájemné, což mělo za následek předčasné ukončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby z důvodu porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 o.z. Za období od dubna 2020 do prosince 2020 žalovaní dluží na nájemném částku 42 500 Kč. Následně žalovaní po ukončení nájmu ani přes výzvu žalobce nevyklidili byt, když od ledna 2021 nemají