8 C 146/2021-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 29 958,78 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 772,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 763,31 Kč, úroku z prodlení z částky 16 804,65 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % z částky 16 804,65 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a dále částky 7 497 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 406,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 234,35 Kč, úroku z prodlení z částky 4 328,51 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % z částky 4 328,51 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 21.2.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]) a dne 7.12.2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě [číslo] zavázala zaplatit 17 333 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 577 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 860 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 896 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 623 Kč. Na základě smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě [číslo] se žalovaná zavázala zaplatit 7 233 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 431 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 436Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 366 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Žalovaná však zápůjčky řádně a včas nesplácela, poslední splátku na obě zápůjčky zaplatila dne 17.11.2018. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 16 804,65 Kč a na dlužném poplatku 13 154,13 Kč a ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 4 328,51 Kč a na dlužném poplatku 3 168,49 Kč. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne 20.1.2020 a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem z téhož dne. Schopnost žalované úvěr splácet byla posouzena na základě údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovanou dne 21.2.2018 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 20 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 17 333 Kč sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za volitelný hotovostní režim splátek. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 623 Kč. Dále bylo ujednáno, že součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovanou dne 7.12.2017 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 8 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 7 233 Kč sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za volitelný hotovostní režim splátek. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 254 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 21.2.2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, je invalidní důchodkyní a její příjem činí 14 498 Kč (z toho čistý příjem 9 498 Kč a ostatní příjmy 5 000 Kč). Výdaje uvedla ve výši 2 210 Kč na interní splátky a 6 500 Kč jako odhadované výdaje. Příjem byl ověřen z výměru důchodu. 6. Ze zákaznické karty ze dne 7.12.2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, je invalidní důchodkyní a její příjem činí 14 093 Kč (z toho čistý příjem 9 093 Kč a ostatní příjmy 5 000 Kč). Výdaje uvedla ve výši 1 067 Kč na interní splátky a 4 500 Kč jako odhadované výdaje. Příjem byl ověřen z výměru důchodu. 7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem o postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Smlouva byla podepsána dne 20.1.2020. Ze seznamu pohledávek soud dále zjisti, že byly postoupeny pohledávky za žalovanou. Z dopisu ze dne 20.1.2020 pak vyplývá, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobkyně. 8. Z dopisu ze dne 28.1.2021 soud zjisti, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 12.2.2021. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. 18. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o.z. jako smlouvu o zápůjčce. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. 19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle § 586 odst. 1 o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. bez návrhu. 20. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeh