8 C 165/2021-31 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 066,03 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 192,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 430,93 Kč, úroku z prodlení z částky 10 619,37 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % z částky 10 619,37 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a dále částky 12 128,93 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 835,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 993,95 Kč, úroku z prodlení z částky 7 624,68 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % z částky 7 624,68 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne 13.6.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]) a dne 8.1.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě [číslo] zavázal zaplatit 10 600 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 146 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 916 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 377 Kč. Na základě smlouvy [číslo] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě [číslo] se žalovaný zavázal zaplatit 12 283 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 504 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 888Kč a nákladů za komfortní splácení ve výši 5 891 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 439 Kč. Žalovaný však zápůjčky řádně a včas nesplácel, poslední splátku na obě zápůjčky zaplatil dne v červnu 2018. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 10 619,37 Kč a na dlužném poplatku 7 446,66 Kč a ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 7 624,68 Kč a na dlužném poplatku 4 504,25 Kč. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne 20.1.2020 a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem z téhož dne. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena na základě údajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovaným dne 13.6.2018 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 12 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaný převzal peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 10 600 Kč sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za komfortní splácení. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovaným dne 8.1.2018 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 14 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaný převzal peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 12 283 Kč sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za komfortní splácení. 5. Ze zákaznické karty ze dne 13.6.2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodn, má učňovské vzdělání, bydlí na ubytovně a jeho příjem činí 48 790 Kč. Výdaje uvedl ve výši 1 500 Kč na externí splátky, 2 000 Kč na interní splátky a 7 000 Kč jako odhadované výdaje. 6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem o postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Smlouva byla podepsána dne 20.1.2020. Ze seznamu pohledávek soud dále zjisti, že byly postoupeny pohledávky za žalovaným. Z dopisu ze dne 20.1.2020 pak vyplývá, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. 7. Z dopisu ze dne 28.1.2021 soud zjisti, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 12.2.2021. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. 17. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o.z. jako smlouvu o zápůjčce. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. 18. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle § 586 odst. 1 o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. bez návrhu. 19. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom ustálila na závěru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), a to přestože tento následek § 9 odst. 1 zákona [číslo] výslovně nestanovil. 20. Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb