10 C 143/2022-30 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne [datum], se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 9 721 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od [datum], tedy od data následujícího po 30. dni po doručení prvé výzvy k plnění. Předmět uplatněného nároku žalobkyně vymezila tak, že, jakožto pojistitel, platila výlohy přepravy a zdravotních výkonů poskytnutých její pojištěnce, [jméno] [příjmení], která utrpěla újmu na zdraví v důsledku zaviněného, násilného jednání žalovaného. S tím, že žalovaný byl v rámci přestupkového řízení ze spáchání předmětného jednání shledán vinným příkazem [stát. instituce], jenž nabyl právní moci k [datum]. Ve věci bylo, ve smyslu § 115a o. s. ř., rozhodováno bez jednání, na základě předložených listin. Žalobkyně s takovým postupem projevila souhlas výslovně, žalovaný cestou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil k výzvě, jež mu byla, spolu se žalobou a výzvou k vyjádření, doručena dne [datum]. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum], v době mezi 19:40 - 20:16 hod., v [obec], na adrese [ulice a číslo], fyzicky napadl pí. [jméno] [příjmení], t. č. pojištěnku žalobkyně, a způsobil jí pohmožděninu a tržnou ránu na hlavě. Ze spáchání uvedeného násilného jednání vůči pí. [příjmení] byl žalovaný shledán vinným příkazem [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], jenž nabyl právní moci dne [datum], přičemž předmětné jednání, spolu s dalšími obdobnými jednáními žalovaného, bylo kvalifikováno jako přestupek proti občanskému soužití, ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) a c) bod č. 4 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku utrpěných poranění byla poškozená, pí. [příjmení], po prvotním ošetření, s diagnózou„ otevřená rána vlasové části hlavy“, vozem rychlé záchranné služby transportována do [nemocnice], kde jí bylo, s diagnózou„ povrchní poranění vlasové části hlavy“, provedeno rentgenové vyšetření lebky, krku a krční páteře. Náklady provedeného transportu a lékařských úkonů pak byly [nemocnice], v návaznosti na bodové ohodnocení, vyúčtovány částkou 9 721,88 Kč, jíž žalobkyně ze svého bankovního účtu následně vyplatila. K úhradě vyúčtovaného plnění žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou datovanou k [datum], dodanou do domovní schránky žalovaného v místě jeho trvalého pobytu dne [datum] (se lhůtou splatnosti do 30 dnů), a upomínkou datovanou k [datum], dodanou do domovní schránky žalovaného v místě jeho trvalého pobytu dne [datum]. Po právní stránce lze uplatněný nárok kvalifikovat jako regresní nárok pojišťovny, ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2917 o. z. V tomto směru vyšel soud ze skutečnosti, že byl žalovaný pravomocně shledán vinným ze spáchání přestupku, o němž nebylo rozhodnuto cestou tzv. blokového řízení. Za daného stavu věci tak byl soud, ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř., pravomocným rozhodnutím správního orgánu vázán, a to jak co do kvalifikace jednání žalovaného, tak i co do skutkových zjištění uvedených v tzv. skutkové větě rozhodnutí o přestupku. Pro účely posuzování uplatněného nároku tak soud vycházel ze závěru, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, v jehož důsledku (v příčinné souvislosti s ním) vznikla poškozené, pí. [příjmení], pojištěnce žalobkyně, újma na zdraví, jejíž ošetření si vyžádalo finanční výlohy, ve smyslu § 2960 o. z. Žalobkyně pak, s odkazem na t. č. účinné bodové ohodnocení, náklady dopravy a ošetření poškozené, pí. [příjmení], vyúčtovala, přičemž žalovaný byl k úhradě tohoto plnění, ve výši 9 721 Kč, vyzván upomínkami s náležitostmi tzv. předžalobní výzvy, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., jež byly zasílány na adresu místa jeho úředně evidovaného trvalého pobytu. V důsledku této skutečnosti lze konstatovat, že se předmětná výzva dostala do dispozice žalovaného a pokud tento ani následně, po uplynutí 30 denní lhůty, tj. k k [datum], neplatil ničeho, ocitl se, ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení. Od data následujícího tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. V rozsahu plnění, uvedených v tomto odstavci, proto byl uplatněný nárok shledán důvodným a soud jej žalovanému uložil k úhradě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalobkyni přiznává právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v souhrnné výši 1 200 Kč, neboť tato byla ve věci úspěšná a, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., zaslala žalovanému na jí známou adresu výzvu k dobrovolné úhradě nárokovaného plnění. Náhrada nákladů žalobkyně, nezastoupené ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady za 2 úkony po 100 Kč, ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Hodnotu paušální náhrady soud určil s ohledem na skutečnost, že žalobkyní podanou žalobu lze, ve smyslu § 2 odst. 1 cit. vyhlášky, kvalifikovat jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, neboť, dle lustrace provedené v systému nadepsaného soudu, žalobkyně u nadepsaného soudu obdobný nárok regresní povahy uplatnila za poslední 2 roky celkem 4 x (viz věci projednávané nadepsaným soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Lhůta k plnění byla soudem určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.