8 C 237/2021-21 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 19 868,36 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 757,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 755,77 Kč, úroku z prodlení z částky 12 141,49 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % z částky 12 141,49 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a dále částky 7 528 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 635,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 957,35 Kč, úroku z prodlení z částky 4 792,52 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % z částky 4 792,52 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 30.5.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]) a dne 30.1.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě [číslo] zavázala zaplatit 13 895 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 717 Kč. Na základě smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě [číslo] se žalovaná zavázala zaplatit 8 380 Kč jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování a poplatku za komfortní splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč. Žalovaná však zápůjčky řádně a včas nesplácela, poslední splátku na obě zápůjčky zaplatila dne 17.6.2019. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 12 141,49 Kč a na dlužném poplatku 7 726,87 Kč a ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 4 792,52 Kč a na dlužném poplatku 2 735,48 Kč. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne 18.12.2020 a žalované bylo postoupení oznámeno. Schopnost žalované úvěr splácet byla posouzena na základě údajů uvedených žalovanou v zákaznické kartě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovanou dne 30.5.2018 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovanou o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 17 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 13 078 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 717 Kč. Dále bylo ujednáno, že součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce podepsané žalovanou dne 30.1.2018 pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovanou o uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 10 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 380 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 30.5.2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnána na DPP/DPČ a její příjem činí 28 238 Kč (z toho čistý příjem 21 238 Kč a ostatní příjmy 7 000 Kč). Výdaje uvedla v odhadované výši 14 500 a interní splátky 1 050 Kč. Příjem byl ověřen ze smlouvy, výplatních pásek a výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. 6. Ze zákaznické karty ze dne 30.1.2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnána na DPP/DPČ a její příjem činí 23 777 Kč (z toho čistý příjem 16 777 Kč a ostatní příjmy 7 000 Kč). Výdaje uvedla v odhadované výši 14 500. Příjem byl ověřen ze smlouvy, výplatních pásek a výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. 7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem o postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Smlouva byla podepsána dne 18.12.2020. Ze seznamu pohledávek soud dále zjisti, že byly postoupeny pohledávky za žalovanou. Z dopisu ze dne 6.1.2021 pak vyplývá, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem. 8. Z dopisu ze dne 28.6.2021 soud zjisti, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 13.7.2021. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. 18. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o.z. jako smlouvu o zápůjčce. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. 19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle § 586 odst. 1 o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. bez návrhu. 20. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvě