12 C 276/2022-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 33.462 Kč, a to jako dlužného nájemného za měsíce červenec až říjen 2019 po 4.500 Kč měsíčně a nedoplatku za služby za období od [datum] do [datum] v částce 15.462 Kč, vše v souvislosti se smlouvou o nájmu bytu [číslo] v 1. podlaží domu [adresa] na st. p. [číslo] v k. ú. [obec]. Úroky z prodlení požadovala žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti jednotlivého nájemného dohodnutého ve smlouvě a v případě nedoplatku ode dne následujícího po uplynutí lhůty 30 dnů stanovené žalovanému ve vyúčtování ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15.462 Kč od [datum] do [datum] s odůvodněním, že v žalobě uvedla nesprávný údaj o jeho splatnosti dne [datum], splatnost nedoplatku vyúčtování služeb však nastala teprve dne [datum]. Soud rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1,2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno o požadavku uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: Z informace o jednotce soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec]. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli, že žalobkyně žalovanému přenechá do užívání byt [číslo] umístěný v 1. podlaží domu [adresa], ulice [ulice], a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 4.500 Kč měsíčně, a to nejpozději do 15. dne příslušeného kalendářního měsíce. Dále se žalovaný zavázal hradit zálohy na služby stanovené evidenčním listem nájemníka. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby ve výši 39.125 Kč. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu soud zjistil, že žalobkyně za období od [datum] do [datum] neevidovala žádné zaplacené zálohy žalovaného, zároveň vyúčtovala dne [datum] žalovanému za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu [číslo] v ul. [ulice a číslo] v [obec] částku 15.462 Kč a vyzvala jej k úhradě do 30 dnů od odeslání vyúčtování. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný užíval byt do [datum], když dřívější předání bytu žalobkyni žalovaný netvrdil. Dále soudu nezbylo než uvěřit žalobkyni, že za užívání bytu v uvedeném období žalovaný žalobkyni nic neuhradil a dosud neuhradil ani nedoplatek na vyúčtování, když opak žalovaný netvrdil. Z dopisu ze dne [datum] s dodejkou soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na soudní vymáhání. 5. Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ust. § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 7. Podle ust. § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. 8. Dle § 2247 odst. 1 a odst. 3 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 9. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 10. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 11. Podle § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 12. Podle § 5 z. č. 67/2013 Sb. Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku (odst. 3). Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby (odst. 4). 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní, jako vlastnicí bytové jednotky a pronajímatelkou, a žalovaným, jako nájemcem, byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému do užívání byt, a to počínaje [datum]. Žalovaný byt užíval až do [datum], však nájemné za období od [datum] do [datum] a ani zálohy na služby poskytnuté mu v souvislosti s užíváním bytu v období od [datum] do [datum] žalobkyni neuhradil. Žalobkyně tak má v souladu s ustanovením § 2251 odst. 1 o. z. na zaplacení nájemného za uvedené období, a to ve výši a v termínu splatnosti dohodnutých v nájemní smlouvě. Dále má žalobkyně dle § [číslo] odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. právo na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu, a to ve výši dle vyúčtování ze dne [datum]. Žalobkyně má dále právo v souladu s ust. § 1970 o. z. na úhradu úroků z prodlení. Do prodlení se zaplacením nájemného se žalovaný dostal ode dne následujícího po splatnosti nájemného dohodnutého ve smlouvě. Do prodlení s úhradou nedoplatku na vyúčtování se žalovaný dostal ode dne následujícího po uplynutí lhůty 30, kterou žalobkyně dala žalovanému v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. ve vyúčtování ze dne [datum]. Soud dospěl k závěru, že do dispozice žalovaného se vyúčtování odeslané obyčejnou poštou dostalo ve smyslu ust. § 573 o. z. dne [datum] Lhůta k plnění nedoplatku na vyúčtování tak uplynula žalovanému dne [datum] a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Výši úrokové sazby soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.517 Kč. Žaloba byla u zdejšího soudu podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. 5 C 112/2022, 17 C 49/2020, 8 C 63/2020, 7 C 66/2020 a 7 C 67/2020). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1. § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 462 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby re