7 C 83/2023-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky 10 800 Kč spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným mu poskytla půjčku ve výši 8 000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč v 31ti týdenních splátkách po 400 Kč. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, celkem zaplatil 1 600 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 6 967,74 Kč a souhrnného poplatku 3 832,26 Kč. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne [datum] a žalovaný byl o tomto vyrozuměn. 2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 24.4.2023 do vlastních rukou. K žalobě se nijak nevyjádřil 3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], byla uzavřena dne 10.5. 2005 smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla společnost žalovanému částku 8 000 Kč, kterou v hotovosti převzal, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu se souhrnným poplatkem v částce 4 400 Kč, celkem tedy 12 400 Kč v 31 týdenních splátkách po 400 Kč. 4. Mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 18.12. 2020 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou z 6.1.2021 vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. 5. Tyto skutečnosti soud zjistil ze zmíněné smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení včetně vyrozumění o postoupení a podacího archu pošty. 6. Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně toliko v její části. V předmětné smlouvě o půjčce se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní částku ve výši 8 000 Kč. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními tehdy účinného z.č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů dle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne 18.12.2020, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele [právnická osoba] dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (účinného v době postoupení). Součástí jejich ujednání byla také úhrada poplatků za poskytnutí půjčky ve výši 4 400Kč. Z obsahu smlouvy doložené žalobkyní (jen první strana smlouvy) nevyplývá účel tohoto poplatku Pokud by se jednalo o úplatu za užívání jistiny půjčky, tedy úroku dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., výše těchto úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá dle názoru soudu obecné korekci občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. ve spojení s ust. § 39 obč. zák. Dle těchto principů nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Viz také obdobně ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána v květnu 2005. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu a ostatní 10,13% ročně. Po přepočtu dohodnutých poplatků na úrok dospějeme k výši přes 55% ročně, což představuje více než pětinásobek této úrokové sazby a dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit za nemravné a dle ust. § 39 obč. zák. neplatné, již s poukazem, že na straně poskytovatele půjčky se nalézal nebankovní subjekt a na straně dlužníka spotřebitel. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto žalobě vyhověl toliko v části jistiny půjčky, do níž promítl již žalovaným uhrazené splátky dle tvrzení v žalobě 1 600 Kč a ve zbytku žalobu zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení i v kapitalizované výši (výrok II.) nad rámec přiznané jistiny (kapitalizovaný za období 30.9.2005 18.12.2020 v částce 7 893,90 Kč z jistiny 6400 Kč). Výše úroku z prodlení odpovídá v zákonné výši dle nař. vl. 142/1994 Sb. ode dne uvedeného v žalobě, když prodlení nastalo nejpozději následující den po splatnosti půjčky). 11. O nákladech řízení soud rozhodoval v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle principu poměrného úspěchu a neúspěchu ve věci. Jestliže požadovala celkem v řízení zaplacení částky 24 315 Kč celkem včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, a bylo jí přiznáno 14 293 Kč, byla úspěšná co do 60 % a neúspěšná v 40%, náleží jí tedy nárok na náhradu 20 % nákladů. Celkové náklady jsou představovány částkou 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč, celkem 2 252 Kč, z toho 20 % činí 450 Kč. 12. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.