12 C 332/2023-24 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky ve výši 16.266 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 106,95 Kč za období od 3. 7. 2023 do 18. 7. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 16.266 Kč od 19. 7. 2023 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným dne 13. 7. 2022 uzavřela Smlouvu o úvěru, z jejíhož titulu poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný měl i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaný uhradil pouze částku 11.783 Kč, dále již řádně a včas úvěr nesplácel a žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni 5. 5. 2023 s tím, že žalovaný na jistině zůstal dlužen částku 11.250 Kč, na smluvních poplatcích a smluvních pokutách celkem částku 5.016 Kč. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, nahlédnutím do interních a externích databází a z výpisu z běžného účtu. Žalovaný ani po výzvě k plnění s upozorněním na podání žaloby nic dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Tvrzení, že se žalobkyně dne 13. 7. 2023 dohodla se žalovaným o závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 15.000 Kč formou bezhotovostního převodu na účet žalovaného a o závazku žalovaného tyto vrátit ve splátkách a zaplatit úroky, nebyla prokázána. Listina - Úvěrová smlouva ze dne 13. 7. 2022, kterou žalobkyně k důkazu předložila, není žalovaným vlastnoručně podepsána. Pakliže účastníci smlouvy právní jednání učinili prostřednictvím elektronických prostředků, není z uvedené listiny, a to ani ve spojení s kartou klienta, fotokopií občanského průkazu a výpisem z běžného účtu zřejmý způsob ověření identity žalovaného. Proto nebylo možné dovodit, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je zachycen v úvěrové smlouvě. Žalobkyně se k jednání konanému dne 16. 1. 2024 nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti. 4. Potvrzením o provedené platbě ve spojení s výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že žalobkyně dne 13. 7. 2022 poskytla žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet], s nímž má právo disponovat žalovaný, peněžní prostředky v částce 15.000 Kč. 5. Z historického výpisu soud zjistil, že žalobkyně evidovala v souvislosti s úvěrovou smlouvou ze dne 13. 7. 2022 úhrady v celkové částce 11.783 Kč. 6. Z výzvy ze dne 5. 5. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 16.266 Kč ve lhůtě do 14 dnů od sepisu výzvy. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2023 a podacího archu ze dne 5. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na podání žaloby. 8. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 9. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Jestliže žalobkyně vznik tohoto hlavního závazku neprokázala, neměla právo ani na zaplacení smluvní pokuty, úroků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 15. Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Podle § 573 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 17. Podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že se žalovaným ve smyslu ust. § 2395 o. z. uzavřela písemnou smlouvu, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně jako úvěrujícího poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a závazek žalovaného tyto vrátit dohodnutým způsobem a v dohodnuté době, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný učinil tomu odpovídající projev vůle. Ze žádného žalobkyní navrženého a soudem provedeného důkazu nevyplývá, že žalobkyně ověřila jakkoliv totožnost žalovaného, a že takto řádně ztotožněný žalovaný skutečně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru podepsal. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje k zajištění ochrany spotřebitele u spotřebitelského úvěru písemnou formu. Soud proto nemohl nárok žalobkyně posoudit podle ustanovení § 2395 o. z. jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení úroků, případně smluvních poplatků a pokut. Z provedených důkazů však vyplynulo, že žalobkyně částku 15.000 Kč skutečně převedla na účet žalovaného. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí ve smyslu citovaného ustanovení právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný již žalobkyni uhradil částku 11.783 Kč, zůstal žalovaný žalobkyni dlužen pouze částku 3.217 Kč Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 3.217 Kč se pak stal splatným dne 19. 5. 2023, neboť žalovaný byl k úhradě vyzván nejdříve dopisem ze dne 5. 5. 2023. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 3.217 Kč a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 20. 5. 2023, neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p. a. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a smluvních pokut soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). 20. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byl úspěšnější žalovaný, který by měl právo na poměrnou část všech svých nákladů řízení. Žalovaný nicméně v řízení zůstal nečinný a neučinil na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by jí ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by mu žalobkyně měla nahradit. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.