6 C 182/2024-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný a předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, na základě, které poskytla společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . žalovanému hotově v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit v 52 týdenních splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, . Žalovaný uhradil toliko peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž co do celé částky , částka, byly započteny na poplatek. Žalovanou částku , částka, tvoří co do částky , částka, nedoplatek jistiny půjčky a co do částky , částka, nedoplatek souhrnného poplatku.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud zjistil následující skutkový stav.5. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . přenechala dne , datum, žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , v 52 týdenních splátkách po , částka, (zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, ).6. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila dne , datum, žalovanou pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy). Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupila dne , datum, žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu příloh).7. V období dubna 2006 činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu v České republice s fixací sazby na jeden rok 13,32 % ročně (zjištěno z ARAD).8. K výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, , k oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a k oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud konstatuje, že byly předloženy pouze podací archy, které však neprokazují kdy a zda byly uvedené písemnosti doručeny žalovanému.9. Z důkazu Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce pak soud nic podstatného s ohledem na posouzení věci nezjistil.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, (dále jen „OZ 1964“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Podle § 658 odst. 1 OZ 1964 lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.14. Soud věc posuzuje dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 OZ dle OZ 1964.15. Dne , datum, došlo mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce dle § 657 OZ 1964, když společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tedy se zavázal vrátit peněžní prostředky ve výši , částka, a to v 52 týdenních splátkách.16. Sjednaný souhrnný poplatek ve výši , částka, představuje úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, a tedy jej soud posuzuje jako úrok dle § 658 odst. 1 OZ 1964.17. Podle § 39 OZ 1964 je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ , právnická osoba, shledal, že dohodnutá úroková výše, která přesahuje čtyřikrát běžnou výši je v rozporu s dobrými mravy.19. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby spotřebitelských úvěrů 13,32 % ročně. Po přepočtu sjednaného souhrnného poplatku na úrok činí jeho výše cca 66 % ročně, což představuje pětinásobek běžné úrokové sazby, a tedy se toto ujednání příčí dobrým mravům a je dle § 39 OZ 1964 absolutně neplatné.20. Podle § 41 OZ 1964 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.21. Soud je toho názoru, že bez sjednání souhrnného poplatku (úroku) by k uzavření smlouvy nedošlo, neboť motivací společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . bylo poskytnout peněžní prostředky za úplatu, kterou představuje právě sjednaný souhrnný poplatek, a proto soud shledal, že dle § 41 OZ 1964 je neplatná celá smlouva.22. Podle § 451 odst. 1 OZ 1964 musí, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, obohacení vydat.23. Podle § 451 odst. 2 OZ 1964 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.24. Žalovaný dle § 451 odst. 2 OZ obdržel peněžní prostředky ve výši , částka, na základně neplatného právního úkonu, a proto je dle § 451 odst. 2 OZ povinen tyto peněžní prostředky vydat, přičemž je již vydal co do výše , částka, , a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku , částka, (, částka, – , částka, ).25. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).26. Žalovaná pohledávky byla dle § 1879 OZ postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, která žalovanou pohledávku následně dle § 1879 OZ postoupila na žalobkyni. Soud shledal žalobkyni za aktivně legitimovanou.27. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.28. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.29. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému. Soud zde podotýká, že ve věci nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by nějaká výzva k zaplacení byla žalovanému skutečně doručena. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , tedy v prodlení je od následujícího dne , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně.30. Jelikož soud shledal celou smlouvu o půjčce ze dne , datum, za neplatnou dle § 41 OZ 1964, uložil žalovanému dle § 451 odst. 2 OZ 1964 povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, představující bezdůvodné obohacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V ostatním rozsahu žalobu zamítl.31. Žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, tedy mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.