Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které vedla pro žalovaného běžný účet. Dne , datum, uzavřela s žalovaným dodatek na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem , částka, . Žalovaný se dostal se splácením do prodlení, úvěr tak byl dopisem ze dne , datum, zesplatněn. Celkový dluh je představován jistinou ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , smluvním úrokem 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným smluvní úrok ve výši , částka, a od , datum, smluvním úrokem 12 % ročně. Žalovaný dále přečerpal svůj účet a dostal se do nedovoleného záporného zůstatku ve výši , částka, . Žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že tato měla být uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se měla zavázat vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, . Na listině není vlastnoruční podpis žalovaného nebo jiný uznávaný podpis žalovaného.5. Z výpis z běžného účtu žalovaného za období , datum, – , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek měl žalovaný ve výši , částka, a konečný zůstatek v záporné hodnotě ve výši , částka, . Žalovaný čerpal jistinu ve výši , částka, .6. Ze zesplatnující dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dopisem měl být úvěr zesplatněn a dopis měl být zároveň předžalobní výzvou. Doklad o odeslání chybí.7. Z dodatku číslo , hodnota, k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, soud zjistil, že tento měl být uzavřen dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný měl dodatek podepsat prostřednictvím internetového bankovnictví. Tímto dodatkem měl být žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . RPSN bylo stanoveno ve výši 20,63 %.8. Z přehledu čerpání soud zjistil, že žalovanému měla být vyplacena částka ve výši , částka, a celkově měl uhradit , částka, .9. Z výpisu z účtu žalovaného za období , datum, – , datum, soud zjistil, že žalovaný měl počáteční zůstatek za toto období ve výši , částka, a konečný zůstatek ve výši , částka, . Žalobkyně měla tímto zkoumat výdaje a příjem žalovaného.10. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný neměl mít jiné finanční závazky a jednou byl odmítnut při sjednávání jiného závazku.11. Z potvrzení o provedení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný měl mít příjem ve výši , částka, , splátky jiných úvěrů ve výši , částka, , 1 vyživovací povinnost a výdaje domácnosti ve výši , částka, , příjem jiného člena domácnosti ve výši , částka, . Žalobkyně stanovila výdaje dle expertní analýzy v nižších částkách. Z čeho tyto skutečnosti ověřovala kromě výpisu z účtu žalovaného není zřejmé.12. Z kopií dokladů žalovaného soud zjistil, že žalobkyně těmito disponovala.13. Z přehledu párování mobilních zařízení soud zjistil, že k internet bankingu bylo napárováno celkem , hodnota, zařízení, první dne , datum, nenese ani název žalovaného.14. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.15. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný jakýmkoli způsobem podepsal rámcovou smlouvu č. , hodnota, nebo její dodatek. K internet bankingu mělo být napárováno celkem , hodnota, zařízení, první dne , datum, nenese ani název žalovaného. Žalovaný však načerpal , částka, a dostal se i do nepovoleného zůstatku ve výši , částka, , celkově uhradil žalobkyni , částka, . Soud také nemá za prokázané, že by žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Kdyby smlouva uzavřena byla řádně, tak soud nemá za prokázané, že žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele.16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.18. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.19. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.20. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.21. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.24. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od , datum, , přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz).29. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.30. V projednávané věci není vůbec zřejmé, zda vůbec a případně jakým způsobem žalovaný smlouvu podepsal. S ohledem na absenci jakéhokoliv podpisu, natož zaručeného elektronického podpisu, tak soud nemá za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění, se kterým souhlasil či že nedošlo ke změně smlouvy. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu předloženou soudu, neboť tato nebyla žalovaným podepsána.31. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu).32. Pro úplnost je třeba uvést, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ze strany žalobkyně zkoumána zcela nedostatečně, kdy výdaje žalovaného, které žalovaný uvedl, jsou nepoměrně vyšší, než které mu stanovila žalobkyně dle své „expertní analýzy“, soud by tedy dospěl k závěru, že kdyby smlouva uzavřena byla řádně, tak by byla neplatná.33. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smluv mezi účastníky, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil.34. Žalovaný od žalobkyně obdržel finanční prostředky ve výši , částka, a , částka, (přečerpání účtu), které vrátil žalobkyni co do výše , částka, , a proto soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, a částku , částka, . Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky se s ohledem na absenci prokázání doručení či odeslání předžalobní výzvy posuzuje dle doručení žaloby dne , datum, , žalovaný je tak v prodlení od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .