Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 40 % z jistiny v kapitalizované výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že s žalovanou prostředky na dálku (přes internet) uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, postupnými kroky ve dnech , datum, , , datum, a dne , datum, . Žalovaná nejprve na internetových stránkách žalobkyně - , Anonymizováno, , provedla registraci s tím, že její totožnost byla ověřena jednak fotokopií občanského průkazu, jednak prostřednictvím bankovního převodu , částka, z účtu. V rámci kontraktačního procesu si žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované kontrolou měsíčního příjmu přes bankovní výpisy a lustrací ve veřejně dostupných registrech (zejména ISIR, CEE, CRKI a BRKI) a došla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Na podkladě smlouvy o spotřebitelskému úvěru proto žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to platbami ve dnech , datum, , , datum, a dne , datum, převodem na její účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou s tím, že jej bude splácet měsíčně ve splátkách splatných nejpozději vždy do každého 13. dne v měsíci. Žalovaná se však opakovaně dostávala se splácením úvěru do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu. Žalovaná však na svůj dluh ničeho nezaplatila. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Žalobkyni tak za období od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy, tj. do , datum, vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, . Uplatněný nárok tedy celkem , částka, (20 000 + 8 000 + 4 880). Jako příslušenství je uplatňován úrok z prodlení jdoucí z částky 28 000 (jistina + úroky) od , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.4. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:5. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o úvěru s úvěrovým limitem až do výše , částka, . Jako úvěrující je označena společnost , Jméno žalobkyně, ., adresa internetových stránek pak , Anonymizováno, . Žalovaná ke své identifikaci uvedla své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měl být úvěr až do výše , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 5543,38 % ročně s tím, že celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, byla stanovena jako součet poskytnuté výše úvěru spolu s úroky, přičemž konkrétní výše pak byla odvislá od doby, po kterou bude úvěrovaná úvěr čerpat a způsobu splácení úvěru. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, do doby úplného splacení jistiny úvěrovanou. V části VI. této smlouvy bydlo dále sjednáno oprávnění úvěrujícího jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu v případě a) porušení smluvní povinnosti úvěrovaným b) vyjde-li najevo, že úvěrovaný při uzavírání smlouvy nebo v průběhu jejího trvání uvedl nepravdivé informace. Podpis žalované není připojen. Na písemnosti je vypsán pouze textovým editorem.6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud prokázáno, že tato banka vedla pro žalovanou bankovní účet pod číslem , č. účtu, .7. Z výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, vystaveného bankou , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, , má soud prokázáno, že žalované byla dne , datum, poukázána celkem částka , částka, (postupně ve 4 platbách po , částka, ), dne , datum, celkem částka , částka, (postupně ve dvou platbách po , částka, a jedné platbě po , částka, ) a dne , datum, byla žalované poukázána na účet částka , částka, (ve 2 platbách, jedné ve výši , částka, a druhé ve výši , částka, ). Platby byla specifikovány jako plnění pod VS , var. symbol, , „, právnická osoba, “. Z výpisů soud dále zjistil, že za období od , datum, do , datum, byly ve prospěch účtu připsány platby o celkovém objemu , částka, a odchozí platby byly ve výši , částka, , tj. ke dni , datum, činil konečný zůstatek minus , částka, . Žalovaná poukazovala řadu plateb ve prospěch společnosti provozující online kasino - , Anonymizováno, a společnosti , Anonymizováno, . Naopak od společnosti , Anonymizováno, byly ve prospěch účtu připsány částky, a to dne , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .8. Z listiny označené jako „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ má soud prokázáno, že žalobkyně upozornila žalovanou, že došlo ke dni , datum, k zesplatnění poskytnutého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů od doručení této výzvy.9. Z fotokopie řidičského průkazu má soud prokázáno, že žalobkyně mimo jiné ověřovala totožnost žalované prostřednictvím tohoto dokladu.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou ve lhůtě do tří dnů k dobrovolné úhradě dluhu v celkové výši , částka, . Ve výzvě je výslovně uvedeno, že tato částka se skládá z jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . Výzva byla podle podacího archu odeslána dne , datum, .11. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení nemají žádný význam.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.16. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Soud předesílá, že z hlediska uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy v (povinné) písemné formě (v její elektronické a nikoli listinné podobě) je zřejmé, že žalovaná smlouvu v elektronické podobě nepodepsala kvalifikovaným elektronickým podpisem (§ 561 o. z. ve spojení s čl. 25 odst. 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, který má přednost před § 7 zákona č. 297/2016 Sb.). Připojení libovolného kódu (ve smyslu tzv. prostého elektronického podpisu), který je znám žalobkyni i žalované, nemůže samo o sobě prokázat, kdo kód připojil a že žalovaný takto odsouhlasil právě tu smlouvu, kterou žalobkyně soudu předložila. Nicméně případný nedostatek písemné formy úvěrové smlouvy má podle § 104 a podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru méně závažné právní následky než nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, jak uvedeno dále.20. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná poskytla k posouzení své úvěruschopnosti výpisy z bankovního účtu, případně výplatní doklady, a že byla současně prověřena v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, přičemž z těchto podkladů nevyplývaly důvodné pochybnosti o její úvěruschopnosti.21. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že uvedený závěr neodpovídá obsahu podkladů, které měla žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy k dispozici. Pokud by žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované řádně vyhodnotila výpisy z jejího bankovního účtu za období předcházející poskytnutí úvěru dne , datum, , nemohla by přehlédnout, že žalovaná vynakládala významnou část svých finančních prostředků na hazardní hry, konkrétně na online kasino , Anonymizováno, . Z výpisů z účtu je patrné, že žalovaná v období od , datum, do , datum, uskutečnila nejméně 19 plateb ve prospěch tohoto provozovatele hazardních her. Takto četné a opakované transakce představovaly zjevnou skutečnost významnou pro posouzení schopnosti žalované řádně a včas splácet úvěr. Žalobkyně byla při zachování odborné péče povinna tyto transakce identifikovat, vyhodnotit jejich význam pro finanční situaci žalované a zohlednit je při posouzení její úvěruschopnosti. Pokud by tak učinila, musela by dospět k závěru, že nejsou splněny podmínky pro poskytnutí úvěru.22. Nad rámec uvedeného nelze přehlédnout, že žalobkyně neprovedla žádnou reálnou analýzu finančního rozpočtu žalované. Věřitel nijak neověřil příjmy žalované. Za situace, kdy žalobkyně nikterak neprověřovala majetkové, ale i rodinné poměry žalované (zejména s výpisy z účtu), nepostupovala s odbornou péčí vyžadovanou zákonem.23. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalované s odkazem na výše uvedené úvěr bez dalšího poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz).24. Důsledkem tohoto postupu žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalovaného). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).25. Z hlediska výpočtu dlužné částky bezdůvodného obohacení je situace snadná v tom směru, že žalovaná žalobkyni neposkytla žádné plnění, a proto její povinnost k vydání bezdůvodného obohacení odpovídá celé částce, která jí byla na základě neplatné smlouvy poskytnuta, tj. částce , částka, .26. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.27. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.28. Složitější situace nastává v případě určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ a s ohledem na § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy tu je o tuto dobu „spor“ a kdy tu naopak „není spor“. Teprve po jejím uplynutí může být dluh splatný, lze ho uplatnit žalobou u soudu včetně případného úroku z prodlení.29. V poměrech projednávané věci soud vyšel z úvahy, že v daném případě nastala splatnost okamžikem doručení výzvy k zaplacení ze dne , datum, , neboť žalovaná proti ní žádným způsobem nebrojila, a tudíž mezi účastníky nevznikl spor o přiměřenou dobu plnění. Konkrétně se závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši , částka, stal splatným dnem , datum, , což byl poslední den tří denní lhůty stanovené v uvedené výzvě, která byla odeslána , datum, . Dle domněnky dojití (§ 573 o. z.) tak byla žalované doručena dne , datum, . V daném případě splatnost nastala až dne , datum, , neboť konec třídenní lhůty k plnění připadl na svátek , datum, (§ 607 o. z.). Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, , neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,50 % p.a. (výrok I. tohoto rozsudku).30. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a smluvní pokuty zamítnout včetně příslušenství. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .