15 C 149/2021-84 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 24. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 8 040 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 8. 1. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 440 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku ve výši 10 440 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 2. 2017. Žalovaná na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 2 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. 2. Žalobkyně se dále žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 24. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 22. 10. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 12. 2016. Žalovaná na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 6 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> a) Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 8. 1. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 4 440 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku ve výši 10 440 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 2. 2017 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Žalovaná v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedla, že žije v nájmu a má 2 nezaopatřené děti. Uvedla, že je příjemcem státní podpory ve výši 12 868 Kč a pobírá výživné ve výši 8 000 Kč, její celkové příjmy tak činí 20 868 Kč. Výdaje na nájem činí 7 500 Kč, další výdaje domácnosti činí 7 500 Kč, splátky úvěrů činí 1 350 Kč a výdaje na telefon činí 200 Kč. Věřitel si pak údaje žalované ověřoval pouze z nájemní smlouvy, výměry státní podpory, dokladu SIPO a občanského průkazu. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná je se svými příjmy zcela závislá na dávkách od státu. Z těchto skutečností podle názoru soudu rozhodně nelze dospět k odůvodněnému závěru, že poměry žalované umožňují řádné splácení pohledávek. Navíc je zřejmé, že se věřitel vůbec nezabýval ostatními výdaji žalované. Toto posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele považuje soud za zcela nedostačující (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 4. 9. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 3. 9. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). b) Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 22. 10. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 12. 2016 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Žalovaná v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedla, že žije v nájmu a má 2 nezaopatřené děti. Uvedla, že je příjemcem státní podpory ve výši 12 868 Kč a pobírá výživné ve výši 8 000 Kč, její celkové příjmy tak činí 20 868 Kč. Výdaje na nájem činí 7 500 Kč, další výdaje domácnosti činí 7 500 Kč, jiné dluhy činí 1 000 Kč a výdaje na telefon činí 200 Kč. Věřitel si pak údaje žalované ověřoval pouze z nájemní smlouvy, výměry státní podpory, dokladu SIPO a občanského průkazu. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná je se svými příjmy zcela závislá na dávkách od státu. Z těchto skutečností podle názoru soudu rozhodně nelze dospět k odůvodněnému závěru, že poměry žalované umožňují řádné splácení pohledávek. Navíc je zřejmé, že se věřitel vůbec nezabýval ostatními výdaji žalované. Toto posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele považuje soud za zcela nedostačující (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 4. 9. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 3. 9. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). 5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku nepl