15 C 172/2021-60 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 21. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 100,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 6. 12. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 573 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 448 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 131 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 994 Kč. Celkovou částku ve výši 49 573 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 827 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2016. Žalovaný na pohledávku do dnešního dne uhradil částku 48 587,34 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. 2. Žalobkyně se dále žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 21. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 591,32 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 23. 10. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 29 262 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 470 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 651 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 18 141 Kč. Celkovou částku ve výši 64 262 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 072 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2015. Žalovaný na pohledávku do dnešního dne uhradil částku 69 748,66 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> a) Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 6. 12. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 573 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 448 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 131 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 994 Kč. Celkovou částku ve výši 49 573 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 827 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2016 (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce, ze smluvních podmínek a z tabulky umoření). Žalovaný v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedl, že žije v nájmu a má 2 nezaopatřené děti. Uvedl, že pracuje jako krmič v Zemědělském družstvu [obec] s čistým příjmem ve výši 18 460 Kč. Výdaje na polovinu nájmu činí 2 350 Kč, polovina výdajů na děti činí 5 000 Kč, splátky zápůjček činí 4 288 Kč a výdaje na telefon činí 250 Kč. Věřitel si pak údaje žalovaného ověřoval pouze z občanského průkazu, z pracovní smlouvy, z výplatní pásky a z dokladu SIPO, je tak zřejmé, že se dalšími příjmy domácnosti a reálnými výdaji domácnosti žádným způsobem nezabýval. Toto posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele považuje soud za zcela nedostačující, když za situace, kdy původní věřitel neznal pravidelné měsíční výdaje žalovaného, nemohl být schopen posoudit schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, který byl žalovanému odeslán dne 17. 7. 2019 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 13. 3. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 12. 3. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). b) Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 23. 10. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 29 262 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 470 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 651 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 18 141 Kč. Celkovou částku ve výši 64 262 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 072 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2015 (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce, ze smluvních podmínek a z tabulky umoření). Žalovaný v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedl, že žije v nájmu a má 2 nezaopatřené děti. Uvedl, že pracuje jako krmič v Zemědělském družstvu [obec] s čistým příjmem ve výši 19 600 Kč. Výdaje na nájem činí 2 300 Kč (přispívá i manželka), další výdaje domácnosti činí 8 000 Kč, splátky zápůjček činí 1 288 Kč a výdaje na telefon činí 200 Kč. Věřitel si pak údaje žalovaného ověřoval pouze z občanského průkazu, z pracovní smlouvy, z výplatní pásky, z nájemní smlouvy a z dokladu SIPO, je tak zřejmé, že se dalšími příjmy domácnosti a reálnými výdaji domácnosti žádným způsobem nezabýval. Toto posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele považuje soud za zcela nedostačující, když za situace, kdy původní věřitel neznal pravidelné měsíční výdaje žalovaného, nemohl být schopen posoudit schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, který byl žalovanému odeslán dne 17. 7. 2019 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 13. 3. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 12. 3. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). 5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst.