15 C 175/2021-67 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 13 041 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 18. 2. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2017. Žalovaná na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 4 359 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. 2. Žalobkyně se výše uvedenou žalobou dále po žalované domáhala zaplacení částky 10 810 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 29. 10. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 620 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit na pojistném částku 348 Kč. Celkovou částku ve výši 22 968 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 12. 2016. Žalovaná na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 12 158 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> a) Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 18. 2. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2017 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Žalovaná v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, bezdětná žije s partnerem, jiným rodinným příslušníkem a dalším členem domácnosti. Je zaměstnána s příjmy 20 000 Kč čistého měsíčně. Své výdaje na bydlení žalovaná vymezila částkou 2 300 Kč, výdaje domácnosti částkou 11 000 Kč a splátky úvěrů částkou 2 424 Kč. Věřitel si pak údaje žalované ověřoval z výplatních pásek, z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO. Toto posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele považuje soud za nedostačující. Věřitel se vůbec nezabýval příjmy a výdaji dalších členů domácnosti a rovněž ohledně výdajů žalované věřitel ověřil pouze výdaje na bydlení, ostatními výdaji se žádným způsobem nezabýval (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 23. 2. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). b) Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 29. 10. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 620 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit na pojistném částku 348 Kč. Celkovou částku ve výši 22 968 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 12. 2016 (zjištěno ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek). Žalovaná v zákaznické kartě ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s příjmy 12 400 Kč čistého měsíčně. Své výdaje na bydlení žalovaná vymezila částkou 2 900 Kč (1/4 nájmu), výdaje domácnosti částkou 6 000 Kč, splátky úvěrů částkou 945 Kč a výdaje na telefon částkou 200 Kč měsíčně. Věřitel si pak údaje žalované ověřoval z občanského průkazu, výplatních pásek, z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO. Toto posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele považuje soud za nedostačující. Z žádosti je zřejmé, ža žalovaná platí pouze ¼ vzniklých nákladů na bydlení, z žádosti však není zřejmé, zda s dalšími obyvateli bytu vede společnou domácnost a pokud ano, jaké jsou jejich příjmy a výdaje. Rovněž ohledně výdajů žalované věřitel ověřil pouze výdaje na bydlení, ostatními výdaji se žádným způsobem nezabýval (zjištěno z karty zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z dodejky). Dne 23. 2. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a z dodejky). 5. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného dru