17 C 215/2021-53 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 11 692,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Provident Financial“), uzavřel se žalovaným dne 27. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident Financial před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl Provident Financial žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 7 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 5 302 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 692,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 787,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 985,83 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 3. 2019, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 29 %; -) ze zákaznické karty ze dne 27. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu 15 800 Kč a další měsíční příjmy domácnosti 20 000 Kč, a že odhadované měsíční výdaje činily 4 000 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a potvrzením o příjmu; -) z tabulky umoření byl zjištěn průběh splácení zápůjčky; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne 25. 1. 2021, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu; -) z předžalobní upomínky ze dne 28. 6. 2021, a podacího lístku, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 28. 6. 2021 upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 13. 7. 2021; -) z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, Provident Financial, uzavřel se žalovaným dne 27. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy o zápůjčce částku 7 000 Kč. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal zápůjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, kde uvedl své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že žije s rodiči, má základní vzdělání a nevyživuje žádné osoby. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu a další příjmy domácnosti a nakonec odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného a potvrzením o příjmu. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi Provident Financial jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 25. 1. 2021, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Jelikož žalovaný př