17 C 119/2021-62 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 7. 2021 domáhal po žalovaných zaplacení částky 410 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaní byli trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc ke dni 2. 6. 2021, shledáni vinnými, že oba společně donutili žalobce k vyplacení finanční hotovosti, a to dne 1. 1. 2021 v částce 10 000 Kč a následně dne 4. 1. 2021 v částce 400 000 Kč, které žalobce žalovaným předal v obavě o způsobení vlastní újmy v rodinném životě, na cti a dobré pověsti. Žalobce byl soudem odkázán jako poškozený se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V rámci trestního řízení tedy bylo prokázáno, že došlo ke skutku spočívajícím v tom, že žalovaní vylákali od žalobce částku 410 000 Kč. Žalobce vyzval žalované, každého samostatně, prostřednictvím své zástupkyně, k vrácení částky 410 000 Kč do 1. 7. 2021. Žalovaný 1. na výzvu reagoval tak, že zaplacení odmítl. Žalovaní žalobci ničeho neuhradili, a proto požaduje úhradu částky 410 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 2. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavili. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalovaní byli uznáni vinnými tím, že v blíže nezjištěné době od 20. 12. 2020 v zištném úmyslu kontaktovali prostřednictvím SMS zpráv žalobce a pod pohrůžkou podání trestního oznámení jej donutili k vyplacení finanční hotovosti celkem v částce 410 000 Kč, a že žalobce byl podle § 229 odst. 1 trestního řádu jako poškozený odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních; -) z předžalobních výzev ze dne 24. 6. 2021 adresovaných žalovaným, včetně dodejek, bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce vyzvala žalované k úhradě dlužné částky 410 000 Kč do 1. 7. 2021; -) z kopie SMS zpráv zaslané dne 30. 6. 2021 žalovaným 1. zástupkyni žalobce bylo zjištěno, že žalovaný 1. odmítl žalobci čehokoliv uhradit. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaní byli trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], uznáni vinnými tím, že v blíže nezjištěné době od 20. 12. 2020 v zištném úmyslu kontaktovali prostřednictvím SMS zpráv žalobce a pod pohrůžkou podání trestního oznámení jej donutili k vyplacení finanční hotovosti celkem v částce 410 000 Kč. Žalobce byl podle § 229 odst. 1 trestního řádu jako poškozený odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Zástupkyně žalobce vyzvala žalované k úhradě částky 410 000 Kč dopisy ze dne 24. 6. 2021, a to nejpozději do 1. 7. 2021. Žalovaný 1. odmítl cokoli žalobci uhradit. 5. Podle § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 6. Podle § 2915 odst. 1 občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. 7. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 8. Podle § 2952 věty první občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní vlastním zaviněním porušili povinnost stanovenou zákonem, neboť podle trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se svým jednáním dopustili přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství. Tímto svým jednáním pak vylákali z žalobce celkem částku 410 000 Kč, čímž zasáhli do absolutního (vlastnického) práva žalobce. Žalovaným proto vznikla v souladu s § 2910 občanského zákoníku povinnost nahradit poškozenému (žalobci) škodu, kterou mu svým jednáním způsobili, tedy povinnost zaplatit žalobci částku 410 000 Kč, kterou od žalobce porušením zákonné povinnosti získali. Způsobenou škodu byli žalovaní ve smyslu § 2915 odst. 1 občanského zákoníku povinni nahradit společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že žalovaní škodu žalobci nenahradili ve lhůtě, jež jim byla stanovena zástupkyní žalobce ve výzvě ze dne 24. 6. 2021, tj. do 1. 7. 2021, dostali se s plněním svého závazku do prodlení a soud proto žalobci přiznal také nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne uplynutí lhůty k úhradě do zaplacení ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Jelikož se na straně žalovaných jedná o tzv. nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), uložil jim soud povinnost stanovenou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit společně a nerozdílně. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci jako plně procesně úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 35 990 Kč sestávající z odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne 7. 1. 2022) po 9 940 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a jeden úkon (předžalobní výzva) po 4 970 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 a. t., tj. celkem 34 790 Kč, a čtyř režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., tj. celkem 1 200 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Jelikož se na straně žalovaných jedná o tzv. nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), uložil jim soud povinnost stanovenou ve výroku II. tohoto rozsudku splnit společně a nerozdílně. 15. Nakonec soud žalovaným uložil povinnost zaplatit státu – České republice soudní poplatek ve výši 20 500 Kč a to v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce byl v řízení od placení soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích). Povinnost k úhradě soudního poplatku přešla na žalované, neboť návrhu žalobce bylo v celém rozsahu vyhověno. Výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s Položkou 1 písm. b) Sazebníku poplatků. Jelikož se na straně žalovaných jedná o tzv. nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), uložil jim soud povinnost stanovenou ve výroku III. tohoto rozsudku splnit společně a nerozdílně.