17 C 36/2022-67 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 30. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 281,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), uzavřel se žalovaným dne 27. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 8 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 7 233 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a odměny za zpracování a doručení. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil ničeho, postoupení pohledávky na žalobkyni taktéž ničeho. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 281,08 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 139,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 371,50 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. žalovaný v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřil svůj nesouhlas a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila svůj souhlas již v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). 4. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 11. 2018, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátka ve výši 247 Kč), a že výše roční úrokové sazby byla sjednána 29 %; -) ze zákaznické karty ze dne 27. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého osobního dokladu, adresu trvalého pobytu, že žil v nájmu, měl učňovské vzdělání, byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost a nevlastnil auto. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli [právnická osoba], výši čistého měsíčního příjmu 21 236 Kč a nakonec odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Uvedl, že nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného; -) z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnutou zápůjčku neuhradil ničeho; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne 25. 1. 2021, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu; -) z předžalobní upomínky ze dne 19. 10. 2021, a podacího lístku, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 20. 10. 2021 upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 3. 11. 2021. 5. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [anonymizována dvě slova], uzavřel se žalovaným dne 27. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy o zápůjčce částku 8 000 Kč. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal zápůjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednanými poplatky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, kde uvedl své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že žil v nájmu, měl učňovské vzdělání, byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost a nevlastnil auto. Dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli [právnická osoba], výši čistého měsíčního příjmu 21 236 Kč a nakonec odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Uvedl, že nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalovaného. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 25. 1. 2021, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Soud zhodnotil pro