21 C 188/2023-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 53 010,46 Kč, smluvní pokuty 942 Kč a příslušenství, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ věřitel“), s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 71 972 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet k 17.dni kalendářního měsíce v minimální výši 5% čerpaného úvěru. Své povinnosti však nedostál, splátky nehradil řádně a včas, z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Rozsudek je odůvodněn ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ věřitel“) a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Dne [datum] byla mezi věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, vést pro něj úvěrový účet, žalovaný se zavázal revolvingový úvěr vrátit a zaplatit náklady na revolvingový úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách. Úvěrový rámec byl sjednán částkou 70 000 Kč, doba trvání úvěru byla sjednána neurčitá, splatnost splátek byla sjednána k 17. dni kalendářního měsíce počínaje následujícím měsícem po prvním čerpání úvěru. Při uzavření smlouvy byl žalovanému poskytnut formulář – standartní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy název zaměstnavatele, výši čistého příjmu ([částka]), výši výdajů (12 000 Kč) a ostatních svých závazků (0 Kč) (listina rámcová smlouva ze dne [datum], smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, základní informace o úvěru). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum] (listina smlouva o postoupení pohledávek, příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení, přípis ze dne [datum], podací arch). Žalovaný úvěr průběžně čerpal, celková vyčerpaná částka 71 972 Kč (listina přehled čerpání). Právní předchůdce žalobkyně, žalobkyně, právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k úhradě dluhu (listina předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch, výpis úkonů mimosoudního vymáhání). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni [datum] zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného se splátkami, o tomto jej informovovala písemným přípisem (listina přípis ze dne [datum]). 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a tyto taktéž věrohodným způsobem i ověřila. Žalovaný sice uvedl při uzavírání smlouvy název zaměstnavatele, výši čistého příjmu ([částka]), výši výdajů (12 000 Kč) a ostatních svých závazků (0 Kč), právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila s tvrzením žalovaného a tyto údaje nikterak neověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li toliko z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 12. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému byly poskytnuty její právní předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 71 972 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nebo její právní předchůdkyní částku nad rámec tvrzenou žalobkyní, případně že jeho dluh zanikl jiným zákonným způsobem. Žalovaný však zůstal v řízení procesně zcela pasivním, k žalobě se ani nevyjádřil. Žalobkyně eviduje přijaté plnění od žalovaného ve výši celkem 29 850 Kč, je tedy povinností žalovaného vydat bezdůvodné obohacení ve výši zbývající 42 122 Kč. V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (úroky, sjednané náklady a popl