29 C 18/2018-325 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum], opravenou podáním ze dne [datum] (doručeným soudu dne [datum]) a doplněnou podáním ze dne [datum] (doručeným soudu dne [datum]) se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11 560 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku vyúčtování zálohových plateb za rok 2014 ve výši 930 Kč, nedoplatku vyúčtování zálohových plateb za rok 2015 ve výši 1 860 Kč, nedoplatku vyúčtování zálohových plateb za rok 2016 ve výši 2 928 Kč a neplacení předepsaných měsíčních plateb za období leden až listopad 2017, spojených s vlastnictvím jednotky [číslo] v domě [číslo] na ulici [ulice] v [obec], kterou žalovaná vlastní. Na příspěvcích za správu za období leden až listopad 2017 dluží žalovaná celkem částku 5 842 Kč. Žalobce tedy požaduje, aby soud žalovanou zavázal k úhradě celkové dlužné částky 11 560 Kč. Žalobce k dlužným platbám tvrdil, že na vyúčtování za rok 2014 uhradila žalovaná dne [datum] pouze 1 401 Kč, když nedoplatek činil 2 331 Kč, proto má ještě doplatit 930 Kč. Za rok 2015 uhradila dne [datum] jen 1 870 Kč, když nedoplatek činil 3 730 Kč, proto má doplatit ještě 1 860 Kč. Za rok 2016 již nic neuhradila. Podle předpisu záloh je od [datum] žalovaná povinna platit zálohu na služby ve výši 1 158 Kč, žalovaná však hradila od [datum] jen 1 003 Kč a od května 2017 pouze částku 412 Kč. Úrok z prodlení z nedoplatků služeb spojených s užíváním bytu požaduje žalobce vždy k 1. 5. následujícího kalendářního roku za předchozí kalendářní rok, když 30. 4. končí zákonná lhůta k vyřízení reklamace vyúčtování služeb. Žalovaná se stala majitelkou bytové jednotky na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]. Žalovaná žije ve [anonymizováno] a v letech 2014 2017 užívala bytovou jednotku babička žalované paní [jméno] [příjmení], která zemřela koncem roku 2017. Od roku 2014 až do dubna 2017 byly povinné zálohy hrazeny z bankovního účtu č. [bankovní účet] majitelky [jméno] [příjmení] (matky žalované), od května 2017 pak ze stejného účtu. Přípisem ze dne [datum] pak žalobce doplnil svá tvrzení tak, že vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalované, paní [jméno] [příjmení], neužívala předmětný byt, osobě odpovědné za správu domu nenahlásila svoji adresu a dle informací členů výboru žila trvale v zahraničí, byla jí informace o změně výpočtového listu platného od [datum], konkrétně pak navýšení o částku 155 Kč měsíčně za položky: odměna výboru a úklid, sdělena telefonicky členem výboru [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] O tom, že právní předchůdkyni žalované, paní [jméno] [příjmení], informoval telefonicky, pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] učinil poznámku do nového výpočtového listu. [příjmení] [jméno] [příjmení] přislíbila o tuto částku navýšit trvalý příkaz v bance. Žalované pak byl tentýž výpočtový list doručen e-mailem zaslaným dne [datum] jejímu právnímu zástupci, ve kterém člen výboru [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že paní [příjmení] přislíbila hradit zálohy v nově stanovené výši dle výpočtového listu platného od [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáními ze dne [datum] a [datum], jakož i u jednání soudu dne [datum], tak, že nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Žalovaná má za to, že veškeré platby vyplývající z vlastnictví jednotky [číslo] – bytu [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v části [územní celek], k. ú. [příjmení] ulice, obci [obec], zaps. na [list vlastnictví] ve správě [anonymizováno] pro [územní celek], [anonymizováno] [obec], v žalobě uvedeném období řádně uhradila. Povinnost hradit nedoplatky ve výši uvedené v žalobě, žalované na základě žádného právního jednání nevznikla, stejně jako povinnost hradit zálohy ve výši uvedené v žalobě. Žalovaná u jednání soudu dne [datum] uvedla, že se stala vlastnicí bytové jednotky [číslo] k datu [datum], a to na základě přechodu vlastnického práva v návaznosti na dědické řízení. Přestože se k tomuto datu stala vlastnicí bytové jednotky do dnešního dne jí nebyl řádně předán výpočtový list, nebylo ji řádně sděleno kolik a na jaké platby má měsíčně hradit. Z výpočtového listu, který předložil žalobce, nevyplývá, že tento byl řádně předán ani právní předchůdkyni žalované, je zde pouze rukou záznam o údajném vyřízení telefonicky, a nadto s jinou osobou, konkrétně paní [jméno] [příjmení]. Dle přesvědčení žalované se jedná o pochybení SVJ. Dle předcházejícího výpočtového listu mělo být měsíčně hrazeno 1 003 Kč, což odpovídá částce bez později požadovaných 155 Kč navýšení. Právní předchůdkyně žalované i žalovaná tedy hradily tuto částku. Shromáždění vlastníků SVJ ze dne [datum] se domnívalo, že došlo pouhým konstatováním k navýšení o 155 Kč, k platnému navýšení o tuto částku. Nicméně fakticky toto navýšení bylo pouze konstatováno, nebylo o tomto hlasováno shromážděním vlastníků. Toto pochybení se pak shromáždění snažilo napravit na schůzi dne [datum], kde o tomto bylo rozhodováno znovu, ale na pozvánkách nebylo vůbec uvedeno, že tento bod má být předmětem projednání, a tedy nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby bylo o této změně, o tomto navýšení o 155 Kč řádně rozhodnuto. Nadto ani nebyli přítomni všichni vlastníci jednotek. Pokud jde o samotný žalobou uplatněný nárok, pak požadovaná částka 930 Kč z titulu tvrzeného nedoplatku za rok 2014, skutečně odpovídá částce 6 x 155 Kč, tedy období od 1. 7. do [datum]. Navýšení o 155 Kč měsíčně nebylo právní předchůdkyní žalované ani žalovanou zohledněno, neboť o tomto nebyli řádně uvědomění a jednalo se o neplatné navýšení. Nadále tedy bylo hrazeno dle původního výpočtového listu. Žalovaná také poukázala na tu skutečnost, že v r. 2014 se stala vlastnicí bytové jednotky teprve na konci tohoto roku, není tedy ani zřejmé, z jakého důvodu je žalobcem požadován tvrzený nedoplatek za celé toto období 6 měsíců. Žalovaná trvá na tom, že žádný nedoplatek jí nevznikl. Za r. 2015 pak požaduje žalobce uhradit částku ve výši 1 860 Kč, což odpovídá 12 x 155 Kč a zde žalovaná argumentuje totožně, tedy že se nejednalo o řádně schválené navýšení a nebyla s ním ani řádně seznámena. Vyúčtování nedoplatku za služby bylo uhrazeno. V r. 2016 to pak bylo obdobné, nebyl uhrazen nedoplatek za služby. Pokud jde o požadované platby záloh za měsíce [číslo] 2017, pak žalovaná má za to, že pokud byla žaloba podána po [datum], pak žalobce již nemůže požadovat úhradu souhrnu jednotlivých záloh, ale je povinno řádně uhrazené platby vyúčtovat. Dle stanov žalobce pro předání vyúčtování a také pro reklamace vyplývají určité lhůty, přičemž žalovaná tvrdí, že vyúčtování jí nebyla předávána řádně a včas, byla chybná. Toto pak má vliv na tvrzené prodlení, které strana žalující tvrdí, a tedy na okamžik, od kdy by případně byl žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení. V průběhu doby došlo ze strany žalované ke snížení měsíčních plateb na dosud hrazenou částku 412 Kč, která odpovídá odpočtu částky 591 Kč jako příspěvku do fondu oprav od původně hrazené částky 1 003 Kč. Žalovaná má totiž za to, že částka určená do fondu oprav není řádně vypočítaná, není odůvodněná, a z tohoto důvodu ji tedy odmítá hradit. Žalovaná také soudu sdělila, že je občankou [anonymizováno] ([příjmení] konfederace), kde také trvale žije, proto má za to, že k projednání předmětné právní věci a rozhodnutí ve věci není dána pravomoc českých soudů. 3. Vzhledem k žalovanou vznesené námitce nedostatku pravomoci českých soudů se podepsaný soud zabýval v prvé řadě touto otázkou a dospěl k přesvědčení, že v této věci není dána mezinárodní ani místní příslušnost podepsaného soudu a soud tak řízení pro nedostatek pravomoci českých soudů řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] zastavil. K odvolání žalobce (do obou výroků usnesení) i žalovaného (do nákladů řízení) odvolací Krajský soud v Ostravě rozhodl dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení okresního soudu změnil a to tak, že řízení se nezastavuje, ohledně nákladů řízení byl výrok zrušena věc byla vrácena podepsanému soudu k dalšímu řízení. Krajský soud dovodil, že článek 3 odst. 1 Luganské úmluvy připouští, aby osoby s bydlištěm na území jednoho státu vázaného Úmluvou (s bydlištěm na území členského státu – [anonymizována dvě slova]) mohly být žalovány u jiného státu vázaného Úmluvou (u soudu členského státu Evropského společenství), pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 a 7 této Hlavy. Do téhož oddílu náleží článek 5 odst. 1 písm. a) a b), v němž se připouští možnost, aby osoba, která má bydliště na území některého státu vázaného Úmluvou, byla žalována v jiném státě vázaném Úmluvou, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, a místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování slu