10 C 225/2024-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 608 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi společností , právnická osoba, , právním předchůdcem žalobce, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč v hotovosti, přičemž součástí závazku byl i poplatek ve výši 5 808 Kč. Celkovou částku, zahrnující jistinu i poplatek, se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka měla být splacena nejpozději , datum, . Žalovaný však své závazky neplnil řádně. Na pohledávku bylo žalovaným uhrazeno celkem 3 200 Kč. Pohledávka byla dne , datum, postoupena žalobci, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka bez příslušenství 10 612,22 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce nyní požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 608 Kč, která sestává z jistiny 6 146 Kč a poplatku 4 462 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky z prodlení ve výši 12 069,14 Kč, vypočtené podle zákonné sazby 7,75 % ročně od , datum, do , datum, , a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení. Žalobce rovněž požaduje náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, zahrnující soudní poplatek, odměnu advokáta a režijní paušály.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, že dne , datum, byla mezi žalovaným a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy převzetí částky 8 000 Kč v hotovosti potvrdil, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem v částce 5 808 Kč v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč. RPSN činila 299,81%. Ve smlouvě bylo sjednáno, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, která zahrnovala i pohledávku za žalovaným. z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, , který byl zaslán žalovanému dne , datum, . z předžalobní výzvy a podacího lístku, že PZ žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě žalobní pohledávky, výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .Z ostatních v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne , datum, smlouvu o půjčce číslo , tel. číslo, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s touto půjčkou ve výši 5 808 Kč, vše v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. RPSN činila 299,81%. Částku žalovaný přijal v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Pohledávka za žalovaným se shora uvedené půjčky byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení a příloha), o čemž zaslala společnost , právnická osoba, žalovanému oznámení ze dne , datum, , odesláno dne , datum, ve kterém ji vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení (viz oznámení o postoupení a podací lístek).5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.8. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.9. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.10. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Závazek vznikl tím, že na jejím základě bylo žalovanému předáno 8 000 Kč v hotovosti, jež byl žalovaný dle smlouvy povinen vrátit postupně v 45 týdenních splátkách. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek ve výši 5 808 Kč, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku (byť tak není nazván), neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.12. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce, konkrétně ujednání o úroku. Z § 39 občanského zákoníku plyne, že neplatný je mj. právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Jedná se o neplatnost tzv. absolutní, k níž soud musí přihlédnout i bez námitky účastníka (viz a contrario § 40a občanského zákoníku). Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Hranicí přiměřenosti úroků je přibližně dvojnásobek či trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů, byť u půjčky na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickými osobami (zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci) by bylo možné i takovou míru akceptovat s ohledem na vyšší míru rizikovosti oproti půjčkám či úvěrům poskytovaným peněžními ústavy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za nemravné tak Nejvyšší soud shledal např. úroky v sazbě 60 % ročně (viz prvně cit. rozsudek) či 36 % ročně (viz usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).13. V projednávané věci byla smlouva sjednána mezi podnikatelkou – obchodní společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., poskytující půjčky v rámci svého podnikání a spotřebitelem, což je zjevné i z toho, že se v ní výslovně odkazuje na tehdejší zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (jenž se vztahoval právě na půjčky poskytované věřitelem v rámci jeho podnikatelské činnosti fyzickým osobám, které v rámci své podnikatelské činnosti nejednají, viz § 1 odst. 1, § 2 písm. a), b) a c) tohoto zákona). Nejde tedy o případ půjčky mezi fyzickými osobami (ve smyslu výše citované judikatury).14. Sjednaný úrok přitom činil při přepočtu na roční sazbu asi 83,98 % ročně z jistiny (Celkový úrok za poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč činí 5 808 Kč. Pro výpočet procentuálního úroku se tento úrok porovná s půjčenou částkou (jistinou). Po přepočtu je jednorázový úrok za poskytnutí půjčky 72,6 % z půjčené částky. Protože byla půjčka splatná v 45 týdenních splátkách, odpovídá doba splatnosti přibližně 0,865 roku. Roční úroková sazba se vypočítá z úroku přepočteného na celou dobu splatnosti a následně na roční bázi. Po provedení výpoč