13 C 177/2024-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 16 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „věřitel“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do , datum, . Účastníci dále sjednali povinnost žalovaného zaplatit věřiteli poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla věřitelem posouzena. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, k jednání soudu dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného i žalobkyně (která se řádně z jednání omluvila).3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru, že Smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do , datum, v 45 týdenních splátkách po 614 Kč spolu s úrokem ve výši 6 530 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 227 Kč. Věřitel poskytl žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu Smlouvy.5. Ze zákaznické karty ze dne , datum, , že žalovaný uvedl v kolonce Druh bydlení: vlastník a též nájemník. Je OSVČ s příjmem 40 000 Kč měsíčně, počet zdrojů příjmů je 1, ostatní příjmy žalovaného jsou 0 Kč a další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 2 000 Kč.6. Ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobce.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky.8. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, a podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a dále jej vyzval k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím pošty dne , datum, .9. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě s tím, že se žalovaný úvěr zavázal vrátit do , datum, v 45 týdenních splátkách po 614 Kč spolu s úrokem ve výši 6 530 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 227 Kč. Žalovaný nevrátil ničeho. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisy ze dne , datum, . Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala.15. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.20. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.24. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.26.