18 C 282/2023-199 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně vůči žalované domáhala určení, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to pozemků p. č. , hodnota, ostatní plocha o výměře 237 m2, p. č. , hodnota, zahrada o výměře 322 m2, p. č. 922/11 orná půda o výměře 399 m2, p. č. 1219/1 trvalý travní porost o výměře 819 m2, 1219/2 ostatní plocha o výměře 727 m2, p. č. , hodnota, trvalý travní prost o výměře 1221 m2, p. č. , hodnota, trvalý travní porost o výměře 776 m2 a p. č. 1237/8 ostatní plocha o výměře 15 m2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že v roce 2016 se žalobkyně s , jméno FO, domluvila na společném podnikatelském záměru, který spočíval v jejich vzájemné spolupráci při vystavění dvou rodinných domů (dvojdomku) s jejich následným prodejem za účelem zisku. Tento záměr konkrétně spočíval v tom, že žalobkyně zakoupí pozemek, který po jeho úpravě bude způsobilý k výstavbě rodinných domů, které následně vystaví , jméno FO, a po kolaudaci těchto domů dojde k jejich prodeji společně s pozemkem žalobkyně. Domy měl stavět , jméno FO, , pozemek měla vlastnit žalobkyně, ovšem evidenčně to bylo upraveno tak, že v katastru nemovitostí byl zapsán jako podílový spoluvlastník nemovitých věcí , jméno FO, . Dne , datum, za účelem realizace výše uvedené dohody mezi žalobkyní a , jméno FO, byla uzavřena kupní smlouva. Prodávající byla obchodní společnost , právnická osoba, Investiční s.r.o., IČ: , IČO, , v kupní smlouvě jako kupující byli uvedeni byli , jméno FO, a žalobkyně, která v té době měla příjmení , jméno FO, . Takto bylo uvedeno ve smlouvě, fakticky však kupující byla pouze žalobkyně. Předmětem koupě byly nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, . Kupní cena byla stanovena částkou 1 500 000 Kč a byla zaplacena před uzavřením této smlouvy na účet č. , č. účtu, . Kupní cena byla zaplacena celá výhradně z účtu žalobkyně č.ú.: , tel. číslo, /5500 dne , datum, , kupní cenu nemovitých věcí uhradila pouze žalobkyně dle dohody ze svých výlučných finančních prostředků. , jméno FO, byl uveden v kupní smlouvě jako podílový spoluvlastník jen proto, aby záměr, který byl mezi žalobkyní a , jméno FO, domluven, , jméno FO, motivoval k realizaci výstavby domů, a tedy ke splnění dohodnutého záměru. Podstatnou pro tento postup byla skutečnost, že stavby, které by vznikly a byly postaveny , jméno FO, , by byly součástí pozemku, který by byl ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to by mohlo být na překážku výstavby domů , jméno FO, , jednak z důvodu vydání stavebního povolení a jednak z možné obavy , jméno FO, , který by tak o vlastnictví ke stavbám, jako součástí pozemků mohl přijít. Protože záměr výše uvedený byl záměrem obou, tedy žalobkyně a , jméno FO, , v té době bylo postupováno v rámci důvěry tak, že se stal jakýmsi pouze evidenčním „papírovým“ spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí. , jméno FO, spolu s žalobkyní udělili , datum, plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem odstranění stavby na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a následné novostavby rodinných domů. Z této plné moci je zřejmé, že výše uvedený podnikatelský záměr měl být oběma účastníky realizován. Následně , jméno FO, záměr výstavby nesplnil pouze z osobních důvodů, neboť začal být trestně stíhán, čímž došlo ke zrušení původního záměru a dohody a žalobkyně od dohody odstoupila, neboť dohoda byla porušena , jméno FO, podstatným způsobem, když výstavbu rodinných domů nerealizoval. Mezi účastníky bylo dohodnuto k nápravě daného stavu, že , jméno FO, převede svoji polovinu na žalobkyni, neboť po celou dobu uznával její výlučné vlastnictví. K tomuto však nedošlo, neboť nejdříve byla předmětná část pozemků ve vlastnictví , jméno FO, zástavním právem pro finanční úřad blokována pro převod a následně pak již orgány činnými v trestním řízení byl dán zákaz nakládání s předmětnými nemovitostmi. , jméno FO, v rámci trestního řízení, zejména pak ve svém opravném prostředku, a to stížnosti proti usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, pravdivě uvedl, že zajištěné nemovité věci, specifikované v napadeném usnesení patří , jméno FO, , která zakoupila nemovitost ze svých vlastních prostředků. Tímto vyjádřením uznal výlučné vlastnictví žalobkyně k předmětným pozemkům, uznává je i nadále. Trestní soud v odsuzujícím rozsudku vůči , jméno FO, mimo jiné uložil trest propadnutí věci, a to i stavby č. p. 31, která byla součástí pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . V době vydání rozhodnutí však stavba již byla odstraněna a v katastru nemovitostí byl zapsán skutečný stav, tedy pozemek p. č. , hodnota, bez součásti stavby. Již dne , datum, oznamuje Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, žalobkyni, že došlo k odstranění stávající stavby a budou změněny údaje v katastru nemovitostí. V době rozhodování trestního soudu stavba již neexistovala. Rozhodnutí tak trpí podstatnou vadou a je nevykonatelné. Rozsudek byl vyhlášen , datum, . Z výše uvedených tvrzení vyplývá, že , jméno FO, vlastnické právo k předmětným pozemkům nikdy nenabyl. Žalovaná toto vlastnické právo nabyla rozhodnutím trestního soudu, avšak rozhodnutím občanskoprávního soudu by nemělo dojít ke způsobení křivdy a nespravedlnosti vůči žalobkyni. Česká republika na základě rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci, , spisová značka, ze dne , datum, s právní mocí ke dni , datum, nabyla podíl o velikosti ½ k celku, ale nabyla tento podíl od nevlastníka. Žalovaná podle § 41 zákona o majetku státu neodpovídá za dluhy předchozího vlastníka, na stát nepřecházejí ani jiná práva, která omezují vlastnictví předchozího vlastníka, takže nezbývá žalobkyni jiná cesta, než-li domoci se spravedlnosti podáním této žaloby na určení vlastnictví k předmětným nemovitým věcem, neboť žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, když ona jediná uhradila celou kupní cenu a nikdy nebylo dohodnuto, že , jméno FO, žalobkyni polovinu kupní ceny uhradí, takže z titulu kupní smlouvy nemá žalobkyně vůči , jméno FO, žádnou pohledávku. Naléhavý právní zájem na určení je dán, neboť zápis v katastru nemovitostí nesvědčí výlučnému vlastnickému právu žalobkyně a civilní soud musí napravit křivdu, která byla nesprávným rozhodnutím trestního soudu žalobkyni spáchána.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, neboť podání žaloby na určení vlastnického práva prokazatelně navazuje až na závěry, které jsou uvedeny v Usnesení KS , adresa, – pobočka , adresa, č.j. , spisová značka, (odstavec 6. odůvodnění), přičemž účelovost kroku žalobkyně je více než do očí bijící. Ve výše uvedeném smyslu však již nelze vrátit čas a pomyslně upravit účelově kroky dle výsledku odvolacího jednání ve věci č.j. , spisová značka, . Žalobkyně je v řízení o vypořádání spoluvlastnictví od samotného počátku zastoupena advokátem, tudíž je od počátku řádně poučena o právní stránce věci. Tvrdit nyní, že například podání žaloby na určení vlastnického práva opomněla z důvodu neznalosti práva, je naprostý nesmysl. Žalobkyně zcela opomíjí odstavec 5. rozhodnutí KS , adresa, – pobočka , adresa, č.j. , spisová značka, , ze kterého jasně plyne, že mezi , jméno FO, a žalobkyní vzniklo spoluvlastnictví. Zcela prokazatelně účelové tvrzení žalobkyně o jakémsi „evidenčním vlastnictvím“, tedy vlastnictvím tzv. „jen na oko“´ prostě musí být jakýmkoliv soudem odmítnuto. Samotná žalobkyně ve své žalobě si opakovaně protiřečí, když jednou vznik spoluvlastnictví připouští, ale následně jej odmítá. Stejně tak degradace katastru nemovitostí na jakousi nezávaznou evidenci skutečně není hodné právní ochrany, neboť jsou bořeny základní instituty právního základu vlastnického práva. Nelze poskytnout ochranu počínání žalobkyně ve smyslu naléhavého právního zájmu, jakožto základní podmínky pro projednatelnost žaloby na určení existence vlastnického práva, neboť zde naléhavý právní zájem není. Od roku 2020 se tak již předmětná záležitost řeší po právní stránce, přičemž podání žaloby na určení existence vlastnického práva je pouhým účelovým krokem. Nelze na jednu stranu po soudu požadovat, aby zrušil spoluvlastnictví, avšak současně se u totožného soudu domáhat určení, že jsem výlučný vlastník nemovitosti, jejíž spoluvlastnictví požaduji vypořádat. Žalobkyně v rámci dvou žalob tvrdí dva zcela odlišné skutkové základy, když navíc nebyla z její strany například vzata zpět žaloba o vypořádání spoluvlastnictví, což by se jevilo jako logický krok. Dle žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne , datum, , která je vedena zdejším soudem pod č.j. , spisová značka, žalobkyně uvádí se nejeví, že by od samotného počátku žalobkyně zpochybňovala spoluvlastnictví, tak jak nyní tvrdí po třech letech ve své nové žalobě. S ohledem n