21 C 73/2024-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za uzavření smlouvy 5 647 Kč. Žalovaný uhradil celkem 0 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smluvně dne , datum, .2. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . (dále také jen „věřitel“) a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 6 měsíců spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 647 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním SMS kódu (zjištěno z listiny smlouva o úvěru, formulář pro standartní informace). Peněžní prostředky byly zaslány žalovanému převodem na účet ve výši 10 000 Kč dne , datum, (zjištěno z listiny potvrzení o platbě). Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dluhu (zjištěno z listiny předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací lístek). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou dne , datum, , postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne , datum, (zjištěno z listin oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek).4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. schopnost žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně ani netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a tyto věrohodným způsobem i ověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.11. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 0 Kč, je tedy jeho povinností vydat bezdůvodné obohacení ve výši zbývající 10 000 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nad rámec jí tvrzené částky, případně, že jeho dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, úhradu dluhu či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdil ani neprokázal. Dále bylo uloženo žalovanému zaplacení zákonného úroku z prodlení (ve výši 8,5 % ročně, tj. žalobou uplatněné). Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává k výzvě věřitele. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na datum zaslání předžalobní výzvy bylo ve smyslu ust. § 573, § 1959 písm. e), § 607 občanského zákoníku přiznáno právo na úrok z prodlení od , datum, .12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměrů úspěchu ve věci. Rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 8,46 % (54,23 % mínus 45,77 %). Příslušenství pro účely posouzení procesního úspěchu ve věci soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady řízení žalobkyně činí výši 2 452 Kč (z toho 8,46 % činí 207,40 Kč) a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, nákladů právního zastoupení (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) po 300 Kč, hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč. , adresa, plnění nákladů řízení (výrok III.) je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.