11 C 268/2025-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 26. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . ve výši 10 000 Kč dne 5. 5. 2024. Pohledávka původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., a dne 29. 6. 2025 tato společnost postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč, a to nejpozději do 4. 6. 2024. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , že právní předchůdce žalobkyně - společnost , Anonymizováno, . (dále jen „věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 4. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky, poplatku za sjednání úvěru a úroků ve výši 14 496 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli jednorázově do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Pevná roční zápůjční úroková sazba činí 36 % ročně a výše RPSN činí 9059,1 %. Žalovaný v této smlouvě uvedl své číslo účtu , č. účtu, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelské úvěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru poskytla žalovanému informace o spotřebitelském úvěru, což žalovaný stvrdil podpisem dne 4. 5. 2024. Z potvrzení o transakci, že dne 5. 5. 2024 byla z účtu vedeného na majitele , Anonymizováno, s. r. o. zaúčtována platba ve výši 10 000 Kč, na protiúčet č. , č. účtu, , specifikovaná jako CreditGo půjčka ze dne 2024-05-05 Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2025, ze seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2025, soud zjistil, že žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalovanému, což původní věřitel žalovanému řádně oznámil. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 7. 2025 vč. potvrzení o podání zásilky ze dne 21. 7. 2025, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby.Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 5. 5. 2024 na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, poplatku a úroku ve výši 14 496 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli jednorázově, a to do 30 dnů. Sjednaná pevná roční zápůjční úroková sazba činí 36 % ročně a výše RPSN činí 9059,1 %. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původního věřitele Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2025 postoupena žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2025. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 3).11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).12. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhla žalobkyně žádných důkazů.18. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přes