17 C 68/2026-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný měl dále žalobkyni v souvislosti s úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, měl splácet v týdenních splátkách po , částka, . Žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného v databázi neplatných dokladů, v databázi , právnická osoba, , v IR, telefonicky zkontrolovala zaměstnání, provedla kontrolu platební historie u žalobkyně a provedla vyhodnocení finanční situace dle podkladů vyplněných klientem. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem , částka, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, v hotovosti s tím, že doba trvání úvěru byla ujednána na 60 týdnů, ujednán byl úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, (dále jen „Celkové náklady úvěru“). Celková výše úvěru činila , částka, a splácen měl být v týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátka měla být provedena dne , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 70,89 %. RPSN činila 212,77 %.- Z formuláře pro standartní informace, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému informace týkající se úvěru, což žalovaný stvrdil svým podpisem.- Z evidenční karty klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, počet členů v domácnosti uvedl 1, není majitelem vozu ani nemovitosti, neměl úvěr u žalobkyně. Jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí , částka, , pracovní smlouvu má na dobu neurčitou, má výdaje na bydlení , částka, a životní minimum , částka, . Disponibilní zůstatek (rozdíl mezi příjmy a výdaji) činil , částka, .- Z informací o smlouvě, že žalovaný uhradil celkem částku , částka, .- Z předžalobní výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána stejného dne.4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu úrokem ve výši ve výši , částka, , poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celková výše úvěru činila , částka, a splácen měl být v 60 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátka měla být provedena dne , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 70,89 %. RPSN činila 212,77 %. Dle údajů v Evidenční kartě klienta žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, počet členů v domácnosti uvedl 1, není majitelem vozu ani nemovitosti, neměl úvěr u žalobkyně. Jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí , částka, , pracovní smlouvu má na dobu neurčitou, má výdaje na bydlení , částka, a životní minimum , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku , částka, .5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.7. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.8. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ust. § 1812 občanského zákoníku (1) Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. (, právnická osoba, ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.13. Podle ust. § 1903 občanského zákoníku (1) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. (2) Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.14. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové