Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že jakožto obchodní společnost se sídlem v České republice, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování a zprostředkování spotřebitelských a podnikatelských úvěrů, uzavřela dne , datum, se žalovanou, která vystupovala jako podnikatel, smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že celá částka bude splacena nejpozději dne , datum, . Smlouva dále obsahovala ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru, který činil 24 500 Kč za dobu od čerpání úvěru do jeho splatnosti, a rovněž ustanovení o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení se splátkou. Podle žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pěti splátek, čímž žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. Celková výše žalované pohledávky tak činí 62 000 Kč, a to bez jakýchkoli dosavadních úhrad ze strany žalované. Úvěrový vztah byl sjednán prostřednictvím online platformy www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, ověřila svou totožnost prostřednictvím dokladu totožnosti, služby Bank iD nebo verifikační platby, a následně požádala o konkrétní úvěr. Po akceptaci návrhu smlouvy, který proběhl prostřednictvím zadání uživatelského jména a ověřovacího kódu zaslaného SMS zprávou, byl úvěr žalované vyplacen na její bankovní účet. Přestože žalobkyně opakovaně kontaktovala žalovanou telefonicky a následně jí dne , datum, zaslala předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná na výzvy nereagovala a svůj závazek dosud nesplnila. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud žalované uložil povinnost uhradit částku 62 000 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu podle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění, ze kterých učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne , datum, . Podle čl. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Podle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 24 500 Kč (listina Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ). Před uzavřením smlouvy ověřila žalobkyně totožnost žalované prostřednictvím služby Bank iD a žalovaná provedla verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě (listiny Výpis ze služby Bank iD a Potvrzení o platbě ve výši 1 Kč). Dne , datum, poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet uvedený ve smlouvě finanční prostředky ve výši 35 000 Kč (listina Potvrzení o provedené platbě). Dne , datum, zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu (listiny předžalobní výzva ze dne , datum, a potvrdenie o podaji doporučenej zásilky).4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze smlouvy poskytnutím peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru, a žalované tak vznikla povinnost poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2006, str. 569).9. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. V řízení bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaná takto nepostupovala a úhradu žalobní pohledávky žalovanou soud za prokázanou nemá. Žalovaná je proto povinna uhradit úvěrovému věřiteli poskytnutý čerpaný úvěr, včetně sjednaných úroků. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to v částce 17 728,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 100 Kč; odměny advokáta ve výši 10 740 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) po 3 580 Kč podle § 7 AT; dále z náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za 3 úkony právní pomoci po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Uvedené částky odměny a náhrad byly podle § 137 odst. 3 o. s. ř. navýšeny o náhradu 21% DPH, když zástupce žalobkyně předložil doklady o tom, že je plátcem DPH. Náhradu nákladů řízení žalobkyně je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.