21 C 321/2025-75 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, ve znění doplnění žaloby ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 23 850 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být právnímu předchůdci žalobkyně splacen formou 60 týdenních splátek ve výši 450 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši 19,52 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný však nehradil úvěr řádně a včas, když do doby postoupení pohledávky uhradil pouze částku v celkové výši 3 150 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 23 850 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8 850 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 334,27 Kč (úrok ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do , datum, , tj. dne postoupení pohledávky), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 137,50 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, do , datum, ), úroku ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět co do částky 2 562,08 Kč s odůvodněním, že tato částka mu byla uhrazena po podání žaloby v rámci oddlužení žalovaného. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v této části zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění a na jejich základě závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrok ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatek ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč. Celková dlužná částka ze smlouvy tak činila 27 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal splatit formou 60 týdenních splátek ve výši 450 Kč. RPSN činí 206,15 % (listina smlouva o úvěru). Před uzavřením smlouvy o úvěru prověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že požaduje úvěr ve výši 15 000 Kč, je svobodný, má základní vzdělání, bydlí u prarodičů, v posledních třech letech byl zaměstnán na dvou různých místech, přičemž v době žádosti o úvěr byl zaměstnaný na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 17 810 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, osobní výdaje na telefon, léky, dopravu a oblečení ve výši 3 500 Kč, a jeho použitelný příjem na splácení úvěru tak činí 11 310 Kč. Žalovaný v žádosti dále uvedl, že nemá žádné další výdaje (např. na splátky úvěrů či zápůjček) a v době podání žádosti nečerpá úvěr od právního předchůdce žalobkyni ani od jiného poskytovatele úvěrů (listina karta zákazníka). Dne , datum, zaslal právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni ke dni , datum, (listiny oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ). Ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný na úvěr č. , hodnota, celkem 3 150 Kč (listina přehled plateb k úvěru č. , hodnota, ). Právní zástupce žalobkyně zaslal dne , datum, žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (listiny předžalobní výzva a podací lístek).5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od , datum, do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. V prvé řadě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, když pohledávka byla postoupena na žalobkyni smluvně a právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností právního předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové však smlouvy neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, kdy