1 Žalobou podanou u soudu dne 13. 7. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřeného s , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „úvěrující“), podle které byla žalovanému vyplacena částka 5 000 Kč. Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena dne 10. 6. 2026.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Skutková zjištění soudu a závěr o skutkovém stavu:4 Žalobce soudu předložil žádost č. , hodnota, strojově vyplněnou, ve které je uvedeno, že žalovaný žádá o úvěr, je svobodný, zaměstnaný, bydlí v podnájmu, má příjem 20 670 Kč měsíčně, výdaje 7 000 Kč měsíčně celkem, v domácnosti bydlí 2 osoby s příjmem, má neúplné základní vzdělání (prokázáno č. l. 8). Úvěrující dne 13. 5. 2024 vyhotovil formulář o informacích pro spotřebitele o spotřebitelském úvěru do limitu 30 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (prokázáno č. l. 9-10). Žalobce soudu předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kde jako věřitel je uveden úvěrující a jako úvěrovaný je uveden žalovaný, jde o úvěr revolvingový bezúčelový, limit úvěru 30 000 Kč, úrok 40 % měsíčně, RPSN 5 529,85 %, na smlouvě je uvedeno datum 13. 5. 2024 a podpis úvěrujícího, vedle údaje o žalovaném podpis žalovaného není (prokázáno listinou č. l. 11-12). Úvěrující vyhotovil své všeobecné obchodní podmínky (prokázáno č. l. 13-22). Žalobce soudu předložil kopii občanského průkazu žalovaného (prokázáno č. l. 23-24). Dne 13. 5. 2024 úvěrující vyplatil žalovanému 5 000 Kč na účet (prokázáno č. l. 25). Zprávou banky bylo prokázáno, že šlo o účet žalovaného, že platba 5 000 Kč byla na jeho účet připsána a že účet byl uzavřen ke dni 12. 6. 2025 (č. l. 80). Žalobce soudu předložil výpisy z účtu žalovaného za únor 2024, kdy příjmy činily 123 212,85 kč a výdaje 121 698,72 Kč, konečný zůstatek činil 1 735,84 Kč, na účet byla připsána půjčka 10 000 Kč, provize 25 386 Kč, další půjčka , půjčka od , Anonymizováno, , další půjčka 2 000 Kč, zápůjčka 6 600 Kč, spotřebitelský úvěr , Anonymizováno, 7 120 Kč, , Anonymizováno, úvěr 15 116Kč, další úvěry a zápůjčky (prokázáno č. l. 26-30), dále výpis z účtu za březen 2024, kdy končený stav činil 618,19 Kč, příjmy celkem činily 156 661 Kč, příjmem byla provize 23 399,81 Kč a další zápůjčky, či platby z jiného účtu žalovaného (č. l. 31-37), dále výpis z účtu za duben 2024, kdy konečný stav činil 203,32 Kč, příjmy celkem 98 564,58 Kč, příjmem výplata půjčky 46 000 Kč, úvěr od Vista Credit 4 000 Kč, platby z účtu žalovaného (č. l. 38-43). Úvěrující dne 12. 9. 2024 sepsal přípis o tom, že zpoplatňuje úvěr žalovanému a vyzývá jej k úhradě 14 843,83 Kč (prokázáno č. l. 44). Dne 2. 6. 2026 úvěrující jako postupitel a žalobce jako postupník podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze je uvedena pohledávka ze smlouvy o úvěru žalovaného (prokázáno č. l. 45-55). Dne 25. 6. 2026 úvěrující sepsal oznámení o postoupení pohledávky žalobci (prokázáno č. l. 56), dne 25. 6. 2026 zástupkyně žalobce sepsala předžalobní výzvu žalovanému (prokázáno č. l. 56 verte), dne 29. 6. 2026 odeslala právní zástupkyně žalobce žalovanému doporučený dopis (prokázáno č. l. 57). Žalobce je v obchodním rejstříku zapsán od 10. 7. 2012 (prokázáno č. l. 59). Žalovaný je svobodný, od 18. 7. 2024 je hlášen k trvalému pobytu na adrese , Adresa žalovaného, (prokázáno č. l. 60), je zaměstnán od 2. 9. 2024 a u dalšího zaměstnavatele od 16. 7. 2026 (prokázáno č. l. 84), nepobírá dávky (prokázáno č. l. 87).5 Právní posouzení6 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.8 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10 Podle § 78 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.11 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.12 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.15 Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16 Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17 Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobcem tvrzená smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěrujícím, zda soudu byly předloženy doklady dle § 78 z. č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení toto prokázáno nebylo. K dispozici nebyl žádný doklad o výši příjmů žalovaného, z výpisů z účtů se podává čerpání řady různých úvěrů a zápůjček. Na bonitu klienta nelze usuzovat z údaje o výši příjmu na účtu. Úvěrující rezignoval na analýzu výdajů žalovaného, výše nákladů žalovaného ve výši 7 000 Kč nebyla rovněž zjištěna. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná, a to pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z., ke které soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti.18 Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 30 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, úroková sazba je uvedena ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, výsledná RPSN 5 529,85 %. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbách uvedených ve smlouvě předložené soudu k následujícím závěrům.19 Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. ( srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu tvrzenou žalobcem právně opět posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z., ke které soud přihlíží dle § 588 věta první o. z. z úřední povinnosti. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy.20 Smlouvu soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Soud učinil závěr o absolutní neplatnosti právního jednání ze dvou samostatných důvodů. Proto bylo nadbytečné zabývat se průběhem kontraktačního procesu a tím, zda došlo ke vzniku smlouvy užitím prostředků komunikace na dálku, jak tvrdí žalobce. Pokud by vznik smlouvy prokázán nebyl, byl by případný nárok žalobce posuzován právně opět jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z.21 Žalovanému bylo vyplaceno 5 000 Kč. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému úvěrující vyplatil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 5 000 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 5 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 5 000 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.22 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.23 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Žalovaná byla vždy vyzývána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru, nikoli k úhradě pohledávky bezdůvodného obohacení. Závěr o bezdůvodném obohacení soud učinil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. až v průběhu jednání ve věci.24 Náhrada nákladů řízení25 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení určená podle míry jeho procesního úspěchu. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.